Jefim Fištejn: Nůžky se rozevírají
Stále víc doširoka se rozevírají nůžky mezi složitou realitou, a tím, jak ji předkládají spotřebitelům většinové sdělovací prostředky. Obzvlášť viditelně se to pokřivení obrazu týká skutků amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezkušený konzument informace musí nutně mít dojem, že každý jeho počin končí nevyhnutelným fiaskem. Omylem zvolený politik je prý celému světu dávno k smíchu a doma se nejspíš netěší skoro žádné podpoře.
Takový vědomostmi nezatížený člověk musí zažít šok, když se dozví, že domácí popularita Trumpa v průměru ukazatelů vedoucích agentur činí zhruba 46 procent, což z něj dělá druhého nejpopulárnějšího prezidenta tohoto století.
Čtěte také
Stranická zaujatost se projevila v hodnocení Trumpova nedávného setkání s ruským diktátorem Putinem na Aljašce. Většina komentátorů předem věděla, že to bude další neuvěřitelný průšvih, jen potřebovala dosadit do tohoto soudu konkrétní fakta.
A jaká radost – hodilo se absolutně všechno. Skutečnost, že američtí mariňáci přikutáleli k Putinovu letadlu červený běhounek, nemohlo svědčit o ničem jiném než o tom, že zrádný Trump fakticky uznal kapitulaci Ameriky – opravdový západní státník, třeba takový Macron, by určitě nechal diktátora šlapat letištní bláto.
Trump nenechal Putina zatknout přímo na letištní ploše, což by také jistě kdekdo udělal. I přelet těžkého bombardéru nad hlavami hostů prý měl znamenat poraženecké gesto Ameriky – jakože vezměte si všechno, jen nás nechte žít!
A co byla vlastně pravda?
Žádný z chytráků přitom neprojevil sebemenší zájem o podivnou okolnost setkání na Aljašce, které trvalo jen třetinu času, než stanovil protokol. Takovému předjednanému rozvrhu se říká minutovník, program státní návštěvy je rozepsán po minutách a je přísně dodržován.
Čtěte také
Nikoho nezajímalo, proč byl zrušen slavnostní banket, ač byl předem znám dokonce jídelní lístek a zasedací pořádek, proč nedošlo k avizované návštěvě golfového hřiště a zrušení všech dalších bodů programu. Pro takové porušení protokolu musí být zatraceně vážný důvod, ale nebyl, jinak bychom o tom věděli.
Nedošlo náhodou během setkání k nějaké roztržce, sváru, nedohodě, jak se dnes říká? Nikdo z kritiků se na to ani neptal, takže se nemohl nic dozvědět. Proč kazit hotový příběh nějakou rušivou pravdou?
A tak nám vsugerovávají historku o tom, že svou nabídkou na osobní setkání Trump hloupě zrušil Putinovu mezinárodní izolaci, a tím prý ho legitimizoval. Nikdo přitom neřekne, jak vůbec lze jednat o míru jinak než osobně, pokud zrovna nemáte střeva na to, vojensky donutit agresora ke kapitulaci – a to vy zřejmě nemáte.
Hrdinové?
Proto tak falešně zní dušování se různých umravňovačů, že oni by válečnému zločinci ruku v žádném případě nepodali, oni ne!
Nemrava Churchill dokázal v zájmu vítězství nad zlem podat ruku Stalinovi, který byl zloduchem většího kalibru než Putin, ale oni ne, oni jsou o level morálnější.
Pro takové pokrytecké a trapné jednání v dobré staré češtině existoval výstižný přívlastek – pumprdentní. Zatímco Ukrajinci denně umírají v boji za svou vlast, oni se tváří jako pumprdentní hrdinové.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
