Jefim Fištejn: Nový režim v Íránu
Výměna režimu, pokud to není výsledek revolučního převratu nebo okupace, se nikdy neodehrává přes noc. Je to vždy transformační proces, který určitou dobu trvá, než bude rozpoznán a všeobecně uznán. A to je právě to, co nyní probíhá za pestrobarevnou oponou íránské politiky.
Podle všech místních zdrojů Modžtaba Chámenejí, takto politický a duchovní vůdce země, vyslovil jednoznačný nesouhlas s podpisem dohody mezí Íránem a jeho odvěkým nepřítelem, Velkým Satanem. Jestliže dohoda byla přesto slavnostně podepsána prezidentem Pezeškjánem, o čem to asi svědčí?
Čtěte také
Tento fakt nelze vnímat jinak než jako důkaz toho, že politická váha Rahbara a celé jeho instituce za nových okolností radikálně klesla. Takovému výkladu nahrávají také zprávy o tom, že v zemi probíhá jakýsi hon na vysoké náboženské autority typu ajatolláhů, z nichž se obvykle vybírá nejvyšší duchovní vůdce.
V íránských městech nedávno proběhly masové protesty proti přílišné ústupnosti Teheránu, rozuměj proti chystanému Memorandu o porozumění. Všeobecně se mělo za to, že demonstrace byly iniciovány Sborem stráží islámské revoluce pokládaným za nejtvrdší jádro totalitního režimu.
O čem to svědčí
Jestliže Memorandum bylo přesto podepsáno, protesty-neprotesty, pak o čem to asi svědčí? O čem svědčí fakt, že ani Ahmad Vahidi, ani jiný velitel Revolučních gard nevydal hlásku proti nadcházejícímu podpisu?
Čtěte také
Nejspíš o tom, že skupina reformních činitelů ochotných všechno vsadit na novou politickou linii dokázala získat na svou stranu nějaké silné mocenské struktury, možná regulérní íránskou armádu, možná významné kmenové náčelníky, jakých není v zemi málo.
Všimněte si, z koho je složena nová teheránská moc. Jsou to přesně titíž politici, o nichž Donald Trump celou dobu mluvil: ministr zahraničí, mluvčí parlamentu, prezident republiky.
Dá se předpokládat, že vláda Íránu, která se na jejich základě utvoří, bude mít zcela jiné rozvojové priority, než pokračování agresivní a vyčerpávající politiky. Taková je každopádně logika vývoje, s níž určitě počítá americká administrativa.
Otázka uranu
Zbývá ještě otázka obohaceného uranu o celkovém množství kolem 450 kilogramů. Důvěrník izraelského premiéra, bývalý ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, nedávno překvapil znalce značně optimistickým názorem.
Má za to, že existenční hrozba je momentálně zažehnána a jaderný potenciál Teheránu fakticky zneškodněn, proto byl Írán vyjmut z kategorie „prahových jaderných mocností“.
Zásoby obohaceného uranu pohřbené ve sklepeních Natanzu a Fordow jsou k ničemu, pokud neexistuje infrastruktura potřebná k tomu, aby se z nich staly zbraně. Taková výrobní infrastruktura už není a hned tak nebude.
To, co je, je nový režim, který vzniká v Íránu před našima očima, a přesto takřka nepovšimnut.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
