Jefim Fištejn: Na okraji pozornosti
Stále více zásadních rozhodnutí v oblasti mezinárodních vztahů se činí na okraji příležitostných setkání lídrů, nikoli na summitech k tomu určených. Takovou příležitostí se stal pohřeb vlivného republikánského senátora Lindseyho Grahama a není divu, že si jej nenechaly ujít desítky světových státníků.
Senátor byl přiznaným proponentem zájmů Ukrajiny a Izraele, takže je jen přirozené, že ve středu pozornosti četných dopisovatelů byla setkání právě jejich vůdců s americkým prezidentem Trumpem. Ta prý dopadla nadmíru dobře, máme-li věřit slovům samotných státníků, a není důvodu jim nevěřit.
Čtěte také
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem – to nejsou relace mezi náčelníkem a jeho podřízeným, nebo mezi suverénem a vazalem. Kdyby v tom spojení byli Izraelci poslušným „mladším bratrem“, nikdy by nevznikly takové přiboudlé bludy, jaké rád šíří zlopověstný popleta Tucker Carlson, jakože židovské lobby řídí Ameriku a že premiér Netanjahu přinutil Trumpa rozpoutat válku proti Íránu. Kdo by teda v takovém spojení byl pán a kdo kmán?
Pravda je jednodušší: jsou to spojenci, možná ze všech nejbližší, kteří drží při sobě až do té míry, do jaké jsou jejich zájmy blízké, nebo zcela totožné. Což nevylučuje spory v dílčích otázkách – jako kupříkladu stávající spor o to, zda dohodnuté odzbrojení teroristického hnutí Hamás má předcházet stažení izraelských vojsk z pásma Gazy, nebo následovat až po něm. Až posud je to jasné a žádné velké novinky tím nezvěstuji.
Krátké, leč výmluvné setkání
Zato jednání Trumpa s ukrajinským prezidentem Zelenským vnáší do celého mezinárodního puzzlu zcela nový faktor. Jen slepý a hluchý může nevnímat, že za léta Putinovy krvavé a tupé agrese se z Ukrajiny stala sebevědomá a učenlivá, a hlavně prokazatelně akceschopná vojenská velmoc. Ukrajina dnes má co nabídnout, dokonce ve vzdálenějších konfliktech a otevřeně to nabízí.
Čtěte také
Dávno má pifku na krvežíznivou íránskou despocii, která se nepokrytě účastní agrese tím, že dodává ruskému nepříteli sebevražedné drony typu Šahed. Američanům a Izraelcům Ukrajina nyní ukazuje, že je schopná a ochotná přidat se na jejich stranu a odpoutat část íránské branné moci od hlavní fronty podél Hormuzského průlivu. Jen tak lze číst nedávné ukrajinské dronové zásahy proti nákladní lodní dopravě mezi Ruskem a Íránem v Kaspickém moři.
Stojí za povšimnutí, že ukrajinské údery míří proti dovozu zbraní do Íránu. Kdyby šlo o přerušení dodávek válečného materiálu do Ruska, dalo by se mluvit o zájmu na logickém oslabení ruského nepřítele, avšak cílené ostřelování lodí lifrujících zbraně do Íránu je spíše demonstrativním gestem solidarity s Amerikou a Izraelem. Ukrajina se vysloveně nabízí blízkovýchodním spojencům coby možný silný partner do třetice.
O významné změně svědčí také krátké, leč výmluvné setkání mezi Zelenským a Netanjahuem. I to údajně proběhlo velmi dobře. Vztahy mezi Izraelem a Ukrajinou dosud byly demonstrativně odtažité. Izrael neposkytoval napadené zemi významnou vojenskou pomoc. Ukrajina zase na oplátku při hlasováních v OSN z nepochopitelných důvodů pravidelně podporovala návrhy protiizraelských rezolucí.
Změna tohoto postoje by nám už na podzim mohla potvrdit nebo vyvrátit základní tušení tohoto komentáře – že i přes všechny třecí plochy a přetrvávající předsudky dochází k postupnému sbližování tří zemí a vzniku nového mocenského trojúhelníku zacíleného na rusko-íránské válečné dvojspřežení. A to by byl faktor schopný zásadně změnit celou konfiguraci blízkovýchodního konfliktu.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
