Jefim Fištejn: Jak vnímají americká média obchodní válku USA s Čínou?

Ve světě se rozhostilo neblahé očekávání možné hospodářské krize. Od začátku tohoto týdne platí desetiprocentní navýšení cel na dovoz čínského zboží do Ameriky, úhrnem za 200 miliard dolarů.

Olga Lomová: Čínské firmy investují tam, kde budou vydělávat. Česko pro ně není atraktivní

Pokud je šéf čínské investiční skupiny CEFC Jie Ťien-ming vyšetřován čínským státem, tak by nemělo být problém zjistit přes velvyslanectví, co se s ním děje. Alespoň to říká sinoložka Olga Lomová, podle které cesta Zemanových emisarů do Číny leží mimo regulérní kanály, kterými se vedou diplomatická jednání.

Čína odpověděla nárůstem cel, která postihnou americkou produkci za 60 miliard dolarů. Prezident Trump ovšem již připravil seznam dalších čínských výrobků, které budou příště zatíženy vyššími cly a čínské ztráty mohou celkově dosáhnout až 500 miliard dolarů. Proč to všechno?

Spojené státy si již dávno stěžují na nevyváženost čínské obchodní politiky, jež způsobuje obrovitý deficit na straně Spojených států. Prezident Donald Trump svůj postoj vyjádřil jako vždy maximálně lapidárně: „Dlouhá léta využívá Čína výhod v obchodě s námi. Číňané vědí, že pokud se pod tlak dostanou naši farmáři nebo průmysloví dělníci, nebudu ani vteřinu váhat a odpovím jim masívní ekonomickou odvetou.“

Američané tvrdí, že Čína dlouhodobě vytlačuje americké firmy ze svých trhů. Její taktika je různorodá – počínaje nátlakem na americké firmy s cílem donutit je podělit se o technologie, až po průmyslovou špionáž a nepokryté vykrádání duševního vlastníctví.

Snížit ceny zboží a zlevnit národní měnu

Peking razí strategií opěry na vlastní síly, ale přitom je značně odkázán na americké technologie: to je důvod nedávného krachu ZTE Corporation, jedné z největších čínských společností v oblasti komunikací. Poté, co Washington uvalil sedmiletý zákaz na prodej technologických součástek této firmě, ZTE byla nucena zaplatit pokutu ve výši 1 miliardy dolarů a vyměnit celé vrcholné vedení.

Čínský prezident posiluje svou moc. Ohrožuje tím sebe i stát

• Upravit
• Smazat

Na posledním sjezdu čínské komunistické strany upevnil prezident Si Ťin-pching výrazně svou moc, ale jeho autoritářství není moudré a dlouhodobě jen přiživí odpor a protesty, komentuje vývoj v Číně irský server Irish Examiner.

Ekonomický analytik City Group Liu Ganliu v rozhovoru pro Associated Press zdůrazňuje, že Čína a Amerika vedou nerovný zápas, ježto čínský dovoz do Spojených států mnohonásobně převyšuje protiproud amerického zboží. Potrvá-li konflikt dostatečně dlouho, jeho dopad na obě země bude nesrovnatelný.

Experti společnosti Oxford Economics ve své analýze nevylučují, že již v příštím roce obchodní válka s Washingtonem začne významně brzdit hospodářský vývoj Číny, jejíž růst klesne pod 6 procent.

Titíž národohospodáři z Oxford Economics mají za to, že v dohlednu válečné vášně budou utlumeny vědomím, že dosáhnout kapitulace druhé strany je nereálné, jelikož se jedná o první a druhou ekonomiku světa. Prezident Trump jako vždy vychází z toho, že jakýkoli dosažený kompromis musí vylepšit obchodní saldo americké strany.

Ruský ekonom Valerij Kanajev má na věc radikálnější názor. Základna čínské ekonomické moci se podle něho nachází v Americe. Čína je v podstatě výrobní halou amerického průmyslu. Výrobní hala nemůže úspěšně vést „obchodní válku“ proti hlavní budově, kde se nachází celý management, inženýrsko-technický sbor, vývojové a vědecké laboratoře a další.

Jefim Fištejn|foto: Radko Kubičko

Výrobní hala sice může stávkovat a právě toho se snaží dosáhnout Trump, protože stávka by donutila vrátit výrobu do Spojených států. Čína nemá k dispozici příliš mnoho „odvetných opatření“. Chce-li zůstat na americkém trhu konkurenceschopná, bude muset dříve nebo později snížit ceny svého zboží nebo zlevnit národní měnu.