Jefim Fištejn: Jak se mýlili komentátoři deníku The New York Times

2. srpen 2022

Názory a argumenty

Deník The New York Times se pustil do velmi odvážného počinu: nechal své hlavní komentátory přiznat zásadní chyby ve svých názorech a doporučeních. Tato velmi nestandardní iniciativa trochu připomíná knihu Miloše Zemana – Jak jsem se mýlil v politice, po jejímž vydání se okamžitě pustil do prezidentování, ve kterém, jak nyní vidíme, se rovněž zhusta mýlil.

Půvab masového pokání komentátorů amerického deníku spočívá v tom, že se jedná o lidi pokládané ve svých oborech za nesporné autority.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Americký prezident Joe Biden – kam s ním?

Nyní se přiznávají, že se každý v oblasti své výlučné kompetence zásadně mýlil, dával špatné předpovědi a poskytoval stejně špatná doporučení a, jak zdůrazňuje deník, odpovídá na otázku, proč nyní změnil názor.

Jedná se, opakuji, o významné autority a jejich hromadné pokání by mělo být pro nás poučné a možná i hodné následování.

Slovutný ekonom Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny, chyboval v odhadech důležitých souvislostí mezi vládními opatřeními a inflací, Zeynep Tufekci se mýlil ohledně síly protestního hnutí, David Brooks, čelní hlasatel pokroku, se přiznává k tomu, že vůbec nerozuměl tomu, co je kapitalismus a vlajková loď amerického novinářství, Bret Stephens si sype popel na hlavu, protože špatně odhadl podstatu jednání voličů Donalda Trumpa.

Proč tak zostra?

Není bez zajímavosti, jak tento poslední vysvětluje zdroje svého omylu. Cituji:

„Soustředil jsem se hlavně na kritiku Trumpa. Viděl jsem v něm bigotního zpátečníka, jehož jeden argument je horší než druhý. Zaslepeně jsem nechápal, že jeho voliči v něm vidí spíše varovný prst zvednutý proti domýšlivým elitám odpovědným za nynější zhroucení společnosti.

Čtěte také

Jan Fingerland: Donald Trump se vrací z exilu

Trumpovi sympatizanti byli lidé bez jistot, kteří se cítili být třikrát zrazeni elitami – poprvé po útoku na newyorkská Dvojčata, podruhé po finanční krizi roku 2008 a potřetí v době pokrizového vzestupu, kdy z nízkých úroků těžili ti nejbohatší investoři, zatímco lidé bez velkých prostředků trpěli.

A do toho vpadla velká americká kulturní revoluce, během níž tradiční představy a zvyky ohledně stejnopohlavních sňatků, společných záchodů a koupelen, osobních příjmení, meritokratických ideálů, vlasteneckých symbolů, presumpce neviny, pochopení rozdílu mezi rovností a výkonem se postupně staly naprosto zakázaným tabu.

Tito lidé viděli, jak na pozadí zcela zfabrikovaných odhalení typu složky Christophera Steela a spousty dalších mainstreamová média pokrytecky potlačují a ututlávají skandály vlastních pokrokových lídrů.“

Omlouvám se za dlouhou citaci.

Někdo se může zeptat, proč teď a proč tak zostra? 8. listopadu se budou ve Spojených státech konat tzv. mezivolby. Kdysi vlivný deník The New York Times se takto vnitřně připravuje na předpokládaný debakl Demokratické strany.