Jefim Fištejn: Bratrská pomoc. Jako vždy

3. březen 2014

Je až zarážející, s jakou nedbalou arogancí provedlo Putinovo Rusko okupaci ukrajinského Krymu. Kremelští pochopové byli líní inscenovat aspoň nějakou drobnou provokaci dokazující utiskování místních Rusů, a tak ospravedlňující jejich vojenský zásah.

Nenamáhali se ani zachovávat zdání legitimity, hrubou vojenskou silou jednoduše sesadili neposlušného předsedu autonomní vlády a na jeho místo instalovali vlastního maňáska. A protože vojenské obsazování cizího státního území bylo již v plném běhu, ten dodatečně požádal o poskytnutí rychlé bratrské pomoci.

V telefonickém rozhovoru s Barackem Obamou oznámil Vladimir Putin, že Rusko má právo chránit vlastní občany. Ruské státní občanství mají na Krymu jen posádky a obsluha černomořské flotily, ti jsou na vojenských základnách a nikdo je neohrožuje. Ostatní Putinovi chráněnci mohou být nanejvýš tak etničtí Rusové s ukrajinskou státní příslušností.

Tak jako Sověti po válce, současní kremelští vládcové očividně rozdíl mezi etnickou a státní příslušností ignorují a americký prezident dělal, že problému nerozumí, ačkoli stojí v čele státu, který občanskou ideu nadřazuje etnickému původu.

Moskva i dnes postupuje podle úplně stejnému mustru, podle jakého vždy jednala bezohledná sovětská moc: Najít v zemi určené k okupaci loutkovou postavičku, která o vojenský zásah požádá. Tak bylo provedeno obsazení části Finska nebo vpád do Afghánistánu. Nachlup stejně byl vyroben zvací dopis, na jehož základě v roce 1968 bylo okupováno Československo.

Krymem se snaží Putin osladit svým poddaným hořkou pilulku ztráty Ukrajiny. První euforie z územního zisku neumožňuje kremelským propagandistům docenit rozsah katastrofy, jež na poloostrov čeká. Je to území, jehož veškerá „nezávislost“ bude spočívat jen a jen na protiukrajinské rétorice.

Přitom právě občané Ukrajiny tvořili 90 procent lázeňských hostů na Krymu. Rusové raději jezdili do turecké Antalye. Zhroucení letošní lázeňské sezóny bude znamenat ožebračení beztak nuzného krymského obyvatelstva, které existuje jen z letních příjmů. Zbankrotují všichni, kdo je tak nebo jinak spojen s turistickým průmyslem: hotely, restaurace, cestovní kanceláře.

Kromě ekonomických, budou také politické dopady vpádu. Ze dvoumilionového obyvatelstva Krymské autonomie zhruba 800 tisíc tvoří ti, kteří se nesmíří s quasi nezávislým státem místní galerky. Jsou to krymští Tataři, kteří jsou tradičně dobře organizováni a jejichž národní parlament se již jasně vyjádřil ve prospěch Ukrajiny. Jsou to také statisíce Ukrajinců a Rusů, převážně mladých lidí, jejichž dospívání připadlo na dobu nezávislé Ukrajiny. Jejich zájmy budou dlouhodobě hájit přinejmenším dva státy v okolí: Ukrajina a Turecko.

Rusko si zakládá na mezinárodní komplikace, které potrvají desetiletí. Na dlouhá léta nám název Jalta bude připomínat nové ohnisko mezinárodního napětí, spíše než přímořské město nebo hotel na Václaváku.

Hlavní obětí okupace ovšem bude dozajista vzájemné porozumění mezi ruským a ukrajinským národem. Putin, který se dušuje nehynoucí družbou mezi dvěma východoslovanskými národy, vlastnoručně vyrábí pro svou zemi dalšího odvěkého nepřítele. Větší ránu jejich společné minulosti nemohl zasadit žádný „ideologický záškodník“.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.