Jefim Fištejn: Americké ozvěny Putinova projevu

20. leden 2020
Vladimir Putin

I když ve středu pozornosti americké veřejnosti nadále zůstává proces impeachmentu vedeného proti prezidentu Trumpovi, soudě podle počtu ohlasů se k němu těsně přiblížil projev ruského prezidenta Putina, ve kterém navrhl celou řadu ústavních změn.

Experti se ve Washingtonu kloní k tomu, že Vladimir Putin hledá cesty k výměně křesla tak, aby byla zachována úplnost jeho moci. Politolog William Pomerantz z Centra Woodrowa Wilsona ve Washingtonu za nejzajímavější pokládá návrh na ústavní zvýšení statutu Státní rady.

Čtěte také

Není vyloučeno, že se právě tato struktura po roce 2024 stane mocenskou základnou Putina, odkud bude neformálně rozhodovat o zahraniční a vnitřní politice země. Čestným důchodcem určitě nebude, míní William Pomerantz.

Někteří odborníci poukazují na to, že za 20 let u moci Vladimir Putin přece jen vytvořil rozhodující ekonomické mechanismy, které uspokojují základní potřeby ruského obyvatelstva. Někteří, jako třeba profesor Karen Davisha, autor známé knihy Putinská kleptokracie, polemizují s takovým tvrzením tím, že uvádějí často opomíjený údaj: více než třetina celého národního jmění Ruska je vlastněna úzkou skupinou 110 lidí.

Srovnání s Čínou neplatí

Může takový ekonomický systém dlouhodobě fungovat? Na tuto otázku odpovídá profesor Richard Erickson z East Carolina University. „Existovat může, ale stabilně růst nemůže. Takový systém nemůže generovat ekonomické inovace.

Čtěte také

Hlavní překážkou ekonomického růstu je úloha státu a celá koncepce státnosti. Ta nedává podnikatelům volnost, nedává možnost objevovat a zkoušet nové směry činnosti, které by nebyly předem dohodnuty s mocenskými orgány. Právě na takových experimentech se zakládá současný tržní rozvoj. Ruský systém je zacílen na neustálé posilování principu řiditelnosti společnosti.

Putin očividně nechápe, kterým směrem by se mělo Rusko v současném světě rozvíjet. Růst o jedno až dvě procenta ročně, který nyní oficiálně vykazuje, znamená prakticky stagnaci. Životní úroveň obyvatelstva neroste vůbec, spíše se snižuje. V delším výhledu je situace neudržitelná, nespokojenost obyvatelstva lze tutlat jen krátkodobě. Pro dosažení skutečného růstu by bylo třeba otevřít společnost světu, to ale není možné tam, kde je vývoj zcela podřízen státu.

Jefim Fištejn

Srovnání s Čínou neplatí: až do příchodu Si Ťin-pchinga k moci byla Čína decentralizovaná mnohem více než současné Rusko. Věřím, že v dohledné době ani Čína nedokáže udržet minulé tempo růstu,“ tvrdí profesor Richard Erickson.

Autor je publicista

Spustit audio