Jedinečný Ennio Morricone. Filmová hudba má na svědomí 40 procent úspěchu
Členové Českého národního symfonického orchestru se připravují na koncert. Budou hrát filmovou hudbu, kterou složil Ennio Morricone. On sám bude toto těleso dirigovat.
„Čtyřicet procent úspěchu filmu má na svědomí hudba,“ prohlásil Sergio Leone. Právě on a jeho filmy Morriconeho proslavily. Byl to samotný Maestro, kdo zcela změnil přístup k filmové hudbě.
Kdo by si před několika desítkami let představil, že skladatel filmové hudby bude Evropu projíždět křížem krážem a dirigovat před zcela vyprodaným hledištěm? Po tomto úspěchu se chystají další podobné projekty.
Marcello Rota, synovec Nina Roty, plánuje sérii koncertů, během nichž bude dirigovat Český národní symfonický orchestr. Na plátně poběží film Kmotr a symfonický orchestr bude hrát hudbu, kterou složil Marcelův strýc.
Nezapomenutelný Profesionál s Belmondem
Filmová hudba je dnes stále oblíbenější. Když Japonci mluví o filmu Tenkrát na Západě, říkají: „To je ten film. Morriconeho film.“
Pro členy orchestru je obrovským vyznamenáním, že mohou hrát s tak slavnou osobností. „On je s námi spokojený. Většinou nás chválí. Ale je náročný, pokud něco neodpovídá jeho představám, zkoušku zastaví a řekne, co přesně chce jinak,“ říká violoncellistka Olga Bílková.
„Ennio Morricone? Pro nás je to samozřejmě film Profesionál a pak další francouzské snímky a samozřejmě Tenkrát na Západě,“ říká v týdnu před koncertem Pařížanka s tím, že když bylo oznámeno, že Morricone přijede do francouzské metropole, zmizely vstupenky do patnáctitisícové haly během tří dnů.
„Věřili byste tomu, že by mohl na koncertě Morriconeho někdo pískat? Než se tisíce lidí v hale Bercy usadily, chvilku to trvalo a pak se na dvou velkých obrazovkách objevil mistr. Jen v dokumentu, mluvil italsky o svém životě, patnáct minut. To všichni začali pískat. Těšili se na mistra živého a titulky se nedaly přečíst. Pak se konečně dočkali. Stačilo několik úvodních tónů a všichni věděli, co bude následovat.“
Profesionál s Belmondem je nezapomenutelný film i kvůli skvělé hudbě. Francouzi vzpomínají i na další francouzské snímky. „Jsou to filmy jako Sicilský klan s Linem Venturou, Jeanem Gabinem či Alanem Delonem , které máme vůbec nejraději.“
„Už jsme tady měli koncerty vážné hudby, ale nedá se to srovnat s tím, co slyšíme dnes,“odpovídá jeden z organizátorů na otázku, jestli je běžné, že tuto obrovskou halu naplní milovníci filmové hudby.
O přestávce je slyšet nejen angličtinu, ale i italštinu, a také češtinu. Je tu malířka Vlasta Voskovcová, jejímž mužem byl synovec Jiřího Voskovce. Je tu malíř Miloš Sikora, který oceňuje, že se koncert neodehrává pouze v jedné, populární rovině.
Samotného mistra by asi potěšil. Když s ním reportéři listu Le Monde dělali před koncertem rozhovor a přinesli mu speciální CD vydané ke koncertu, Moriccone jen suše poznamenal: „Dovedu si představit, co tam bude. Hlavně spaghetti westerny.“
Hrál jsem s Karpovem, Kasparovem i Polgárovou
Jeho tvorba je mnohem širší a k jedinečné hudbě z filmu Mise snad ani není třeba nic dodávat. Morricone, složil hudbu k pěti stovkám filmů, v Bercy bylo slyšet jen některé. Koncert byl rozdělen do pěti částí, z nichž celá jedna byla věnována filmům Sergia Leoneho.
Vstupenky byly poměrně drahé, ale hned zmizely. Něco podobného můžete vidět jen jednou za život. Podobně to cítí i mladík z Kolumbie: „Pro nás je velkou ctí být na tomto koncertě, je to příležitost, která se neopakuje a když posloucháte hudbu především z filmů Sergia Leoneho, říkáte si, že ta tady zůstane věčně, dávno po nás.“
V nádherném paláci, jen pár kroků od proslulého Kapitolu v centru Říma, Maestro bydlí. V ostraze paláce pracuje Konstantin, Čech, který návštěvníky posílá nahoru. V Římě žije několik desítek let.
Podivné zvuky, které jsou slyšet po příchodu do krásného prostorného bytu, vydává sám Maestro. Je silně nachlazen, ztrácí téměř hlas a neobvyklým způsobem se snaží hlasivky oživit. To není jediné překvapení.
Názorně demonstruje inspiraci každodenním životem, třeba policejní sirénou a jeho dikce připomíná hudební presto. Maestro se rozmluví u tématu šachy. Je o něm známo, že je vášnivým šachistou.
„Hrál jsem s Karpovem, Kasparovem, s maďarskou velmistryní Juditou Polgárovou, se všemi jsem prohrál. Výborný zápas jsem sehrál s ruským velmistrem Borisem Spasským. On přivedl zápas k remíze tím, že třikrát zopakoval stejný tah. Návrh na remízu jsem přijal a on byl po zápase rozpačitý. Hrál jsem špatně, řekl. Mám ještě partiář z toho zápasu, ale nelze ho přehrát. Jak byl nervózní, dělal chyby při zapisování tahů.“
Morricone mluví o období, kdy přijímal všechny nabídky a věřil, že se mu pomocí hudby podaří vylepšit i nepříliš dobrý film. Přiznává, že se mýlil. V životě si nejvíce váží svého rozhodnutí odmítnout nabídku přestěhovat se do Hollywoodu.
„Zůstal jsem tím nezávislý. Bylo to naprosto klíčové rozhodnutí, nabízeli mi vilu placenou producentem. Odmítl jsem to. Neměl bych dostatek volnosti. Také mám moc rád tohle město.“
12. února příštího roku vystoupí Ennio Morricone v pražské O2 Aréně. Před naprosto rozmanitým publikem, jak potvrzuje Floris Douwes, který jeho evropské turné připravuje.
„Jeho hudba oslovuje všechny generace a nejrůznější typy publika. Viděli jsme to v Praze, ale také v Berlíně. Na koncertě byli mladí lidé a vedle nich stárnoucí bankéři. Pozoruhodné složení, v jeho hudbě je jakési kouzlo, které nemá nic společného s časem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
