Jeden úřad, jedna stavba, jedno razítko. Zrychlí novela stavebního zákona výstavbu?

25. duben 2019

Novela stavebního zákona má zkrátit dobu stavebního řízení z pěti let na pouhý jeden rok. Na věcný záměr zákona, který bude nyní projednávat vláda, se ale snáší kritika – výstavba se podle ní zrychlí na úkor ochrany veřejného zájmu a potřeb obcí.

„Samosprávám žádné kompetence nebereme. Obce si i nadále budou vydávat územní a regulační plány v samostatné působnosti. Samy se rozhodnou, jakým způsobem se chtějí vyvíjet,“ říká náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová.

Jestliže chceme, aby platilo jeden stavební úřad, jedna stavba a jedno razítko, tak se s těmi úřady musí něco udělat.
Marcela Pavlová

Současný systém stavebních úřadů je prý komplikovaný – existuje přes 720 obecních stavebních úřadů a vedle toho jsou i stavební úřady, kde činnost vykonává přímo stát, například v případě dálnic nebo energetické infrastruktury.

Ministerstvo dopravy chce odstrašit lidi, aby se nedomáhali svých práv, říká advokát o návrhu kaucí ve stavebním řízení

Stavba jednoho z mostů na dálnici D1 u Přerova

Ministerstvo dopravy přišlo s novelou zákona na zrychlení přípravy a povolování dopravních staveb. Resort navrhuje zavést desetitisícové kauce, pokud by se občané chtěli odvolat proti umístění či realizaci stavby.

Není ale logické, že o místních stavbách rozhoduje úředník, který je přímo z dané lokality? „S tím počítáme, to by zůstalo zachováno. Kde je dnes obecní stavební úřad, tam by i zůstal. Akorát úředník by byl státním zaměstnancem,“ vysvětluje náměstkyně.

Velkým problémem je prý totiž tzv. systémová podjatost, kdy úředník rozhoduje o stavbách, na kterých má obec zájem.

Novela má také umožnit přesouvání úředníků na chybějící místa a zlepšit vykonavatelnost rozhodnutí, a to například při odstraňování černých staveb, na což dnes obce musí uvolňovat finanční prostředky.

Zbytečná změna

„Je třeba novela stavebního zákona a zrychlení stavebního řízení. Ale podle nás je třeba zrychlit procesní věci, a ne budovat jeden centrální stavební úřad. Zrychleme proces, ale nebořme stávající systém úřadů,“ vyzývá ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Nový pražský Metropolitní plán nechrání zeleň a neřeší dopravu, kritizuje spolek Arnika

Zeleň v Praze

Zabydlet nevyužité oblasti Prahy, vymezit oblasti pro výstavbu nových bytů nebo zkvalitnit život na sídlištích. To si klade za cíl Metropolitní plán, který by měl začít platit od roku 2023. Institut plánování a rozvoje k němu nyní očekává na 50 tisíc připomínek, výhrady k němu má i nezisková organizace Arnika.

Upozorňuje i na to, že v současnosti úředníci stavebních úřadů vedle státní správy vykonávají i samosprávní agendou. Města a obce by tím přišly o část pravomocí spojených s výkonem státní správy.

Tato formální změna navíc podle Vladykové řízení nijak neurychlí: „Na jednu stranu budeme mít centrální stavební úřad, ale na druhou stranu se nic nestane, úředníci zůstanou v území a jenom si vymění razítka. Opravdu se nedomníváme, že se tím proces zrychlí.“

Proč bourat systém? Máme dost hroznou zkušenost se změnou systému výplaty sociálních dávek na jeden centrální úřad práce. Za celé roky se to nedalo dohromady.
Radka Vladyková

Pokud jde o systémovou podjatost, Vladyková upozorňuje, že úředník státního stavebního úřadu může být podjatý i vůči státním stavbám ve veřejném zájmu. Náklady na výkon rozhodnutí prý obce vymáhají na viníkovi a stát jim může finančně pomoci už nyní.

autoři: Karolína Koubová , ert

Související