Jeden kmen obsadil Špilberk. Skřeti ze Snagy mají šamana i své rituály

Uprostřed nádvoří pevnosti Špilberk leží balíky slámky, vymezující arénu. Za chvíli se v ní utkají skřetí bojovníci.

Do Brna se na společnou akci sjely skřetí kmeny z celé republiky. Právě boj je jednou z jejich oblíbených kratochvil. Každý z bojovníků má na sobě složitý kostým z přírodních materiálů – lnu, kůže a kovů.

Navlékám si ponožky, které jsem ušil v roce 2012. Od té doby jsem je nepral. Michal Horbal

„Navlékám si ponožky, které jsem ušil v roce 2012. Od té doby jsem je nepral,” říká Michal Horbal, který se právě převléká do svého kostýmu.

Nechybí ozdoby jako je čelenka se slepičími pařáty, náhrdelník z kostí nebo rovnou se zvířecí lebkou. Skřetí festival zahajuje výstavu mapující život skupiny přátel, která se svou proměnou ve skřety začala jako vůbec první v České republice.

Jednalo se o fanoušky fantasy, kteří jezdili na rekonstrukce bitev z Pána prstenů. Postupem času se zatoužili do světa bájných skřetů ponořit co nejvíc. Založil tak kmen Snaga, se svým šamanem i rituály. Několikrát do roka společně vyjíždí do přírody žít jako jeden kmen.

Skauti a šermíři

Kurátorem výstavy je Ctibor Ostrý, vystudovaný historik a archeolog, který stál také u počátků samotného kmene. Má radost, že se hrad Špilberk i přes nepříznivé počasí zaplnil lidmi v pečlivě připravených kostýmech.

Skřeti z kmene Snaga|foto: Fotobanka Profimedia, mediální skupina MAFRA, Anna Vavríková

„Máme štěstí, že vycházíme ze skautských her a historického šermu. Je tu poměrně rozsáhlá komunita vytváření historických kostýmů na základě historických postupů. Naše republika je malá, takže se tu všechny komunity prolínají,” vysvětluje.

Ve skřetích maskách se tu tak potkávají skauti, historičtí šermíři nebo hráči takzvaných larpů, neboli her na hrdiny.

Možnosti úniku

Podle sociologa Martina Buchtíka jde zálibu ve skřetích bitvách přirovnat ke trampům. „Má trochu jinou podobu. Místo romantiky divokého západu přebíráme romantiku fantasy světů, které jsou v současnosti velmi populární,” říká.

Vyhynulý druh turisty: tramp|foto: Ľubomír Smatana

V České republice je podle Buchtíka oživování historie rozšířený koníček. „Ať už jsou to Indiáni, skřeti nebo různá historická období. Byť jsou skřeti zrovna fiktivní, umožňují lidem nahlédnout do toho, jak se rukodělně vyrábí věci, prožívat rituální příběhy, které známe spíš z mýtů a legend než ze současného technologizovaného světa,” myslí si.

Možností úniku je čím dál tím víc. „Můžeme unikat od četby knih, do toho, že si v garáži leštíme motorku nebo si vyrábět věci, předvádět je a žít s kamarády v jednom skřetím kmeni,” podotýká sociolog.

Pronajmout si hrad

Místo romantiky divokého západu přebíráme romantiku fantasy světů, které jsou v současnosti velmi populární. Martin Buchtík

Komunitám jako je kmen Snaga se Buchtík věnoval také akademicky. „Říct přesně, kolik lidí se tomu věnuje, nejde. Jsou to v zásadě tisíce, možná desetitisíce lidí v České republice,” odpovídá.

Tento způsob zábavy podle sociologa určitě nezanikne. „Bude se proměňovat, proměňuje se už od začátku 90. let. Profesionalizuje se, takže to, co jsme dříve pokládali za nemyslitelné, tedy například pronajímat si celé hrady a dělat obrovské produkce, je dneska skoro běžnou součástí tohoto koníčku,” popisuje Martin Buchtík.