Je zvláštní, když městské zastupitelství dospěje k jinému názoru než borci z OLAFu. Ještě nejsme na konci, říká soudce Balík na adresu Čapího hnízda

Čtěte také

iROZHLAS

90 stran, které rozhodly o Čapím hnízdě. Šarochovo zveřejněné usnesení je více než z půlky začerněné

Bývalý ústavní soudce a advokát Stanislav Balík se v Interview Plus snaží celou veřejnost varovat před unáhlenými závěry.

„Měli bychom si uvědomit, že jsme teprve ve fázi, kdy rozhodlo Městské státní zastupitelství v Praze (MSZ). Proto tady je další tříměsíční lhůta pro nejvyššího státního zástupce, aby zvážil další postup,“ říká.

90stránkové rozhodnutí totiž vyžaduje pečlivé prostudování, a to včetně objemného spisu, a ne nějaké ukvapené a rychlé závěry. Po zveřejnění desítek často začerněných listů se objevily spekulace a jen další otázky. Jak si třeba vysvětlit pasáže, ve kterých státní zástupce napíše, že obvinění jednali vědomě účelově, ale že to nebyl trestný čin?

Soudce Balík má, z toho co ví z veřejných zdrojů, pocit, „že se ten text původně začal psát jiným způsobem. Možná, že byl původně určený pro obžalobu, a když to bylo hodně rozepsané, tak se najednou udělalo z černého bílé. Ale v takové situaci se ne vždy podaří odstranit všechny myšlenky původně koncipované k jiné argumentaci… Tak si kladu otázku, jestli bude celé usnesení konzistentní, přezkoumatelné, nebo vnitřně rozporně. To je pohled, jak bych se na to díval já,“ odpovídá.     

Malý a střední podnik?

Je z pohledu práva těžké rozhodnout, jestli něco je, nebo není malý nebo střední nezávislý podnik? „Z toho, co je známo,… tak to není nic složitého… A jestliže to dokázali posoudit… borci z OLAFu, a myslím, že podle té jejich zprávy přesvědčivě, tak si říkám, jak je to zvláštní, že na MSZ dospěli k jinému názoru,“ odpovídá.

Čtěte také

Dvořáková: Čapí hnízdo? Horší než celá kauza jsou účelové zákony a podivná pravidla minulé garnitury

„Když někdo čtyři roky pracuje na spise, který má nakonec několik kilogramů, a dojde k závěru, ke kterému měl dojít už na začátku, tak si říkám, že jeho taktika vedení přípravného řízení nebyla správná. A když si položím otázku, kdo za to může, tak si taky odpovím, že je to dozorující státní zástupce.“

Balík zároveň odmítá přirovnávat „průběžný“ výsledek vyšetřování v kauze Čapí hnízdo k testu nezávislosti justice nebo státního zastupitelství. Upozorňuje ale na úplně nový a nestandardní přístup státního zastupitelství, se kterým se ještě nesetkal.

Ještě jsem se s tím nesetkal

„Ze své praxe znám řadu případů, kdy státní zástupci bojují za to, aby jejich obžaloba byla shledána důvodnou. Podávají odvolání, a to i u žalob, které stojí na vodě. Teď tady máme jiný příklad – kdy to státní zástupce zastaví. Jestli to je nový signál, že takto bude postupováno nejen v tom jednom procentu, ale i v dalších případech, tak si obhájci budou určitě mnout ruce a říkat: to bude snadné, když to skončí už v přípravném řízení.“

Čtěte také

Změnit názor je možné. Záleží na tom, jestli je k tomu dostatek podkladů, říká předseda Nejvyššího soudu Šámal ke kauze Čapí hnízdo

Stejně tak zločinci si prý jistě řeknou, „to je nadějné, jestli se to nedostane ani k soudu. Třeba můj obhájce, který možná nebude takovým expertem v obchodním nebo evropském právu,… by se z hranic podnikatelského rizika taky mohl přesunout za hranice, kde by to za jiného chápání bylo vnímáno jako trestný čin.“  

Balík si taky myslí, že by se „věci“ i s nějakou slabinou či pochybnostmi státního zástupce měly dostat až k soudu. „Rozhodne-li se ale státní zástupce žalobu nepodat, musí si být 100% jistý, že by to neuspělo. I s tou slabinou by to ale měl zkusit.“ Ono se totiž při hlavním veřejném líčení znovu vyslýchají svědci a „jen tady se ukáže, že v jejich výpovědích jsou rozpory, což tady asi byli bankéři (britské banky HSBC), kteří vypověděli něco jiného, než bylo doloženo v písemnostech. Já si říkám: zkusit by se to mělo.“

Mělo to jít k soudu

Banka HSBC totiž farmě Čapí hnízdo poskytla tři úvěry ve výši 350 milionů korun právě proto, že se domnívali, že náležela k holdingu Agrofert. Po několika letech, kdy byli bankéři nakonec vyslechnuti, už ale tvrdili, že to tak nebylo. „Pokud je takovýto rozpor, tak to je přesně ta situace, kdy by státní zástupce měl chtít rozpory vysvětlit.“ A to u soudu, a měl by si říct, že to přece nemůže rozhodnout sám.

„Třeba i proto, že nevidí další vjemy. Něco jiného je, když čtete výsledky výslechu,… něco jiného je vidět, jak se přitom tváří. Když vidíte, jak se kroutí, červená, potí a koktá,“ vysvětluje Stanislav Balík.

Víc si poslechněte v audiozáznamu, kde bývalý ústavní soudce vysvětluje i další pochybnosti, které měl po prostudování zveřejněného zdůvodnění Jaroslava Šarocha. Ptal se Jan Bumba.