Je vám vedro? Víte, že jeden jediný strom ochladí vzduch až o 3 stupně?
Až o tři stupně vyšší teplotu můžete naměřit, pokud přejdete z volné přírody do velkoměsta. Přitom na střechách budov je přes den až 70 °C. Může za to tzv. efekt městského tepelného ostrova.
„Hlavně nádraží, nástupiště, parkoviště a volné asfaltové plochy, vytvářejí tepelné ostrovy, kde člověk v létě nevydrží ani stát,“ říká specialista na krajinné plánování a územní rozvoj Michael Pondělíček.
Hradec vs. Praha
Velký teplotní rozdíl najdete i v Česku. „Třeba Hradec Králové má za sebou aspoň městské lesy, které město ochlazují. Pro Prahu, která leží v uzavřené kotlině, to ale neplatí. Běžně je tak teplota v Praze vyšší nejmíň o tři stupně,“ dodává.
Ve velkých městech se horký vzduch kumuluje po celý den, bez zeleně se nemá jak ochladit ani v noci. Stromy chrání zemský povrch před dopadem slunečních paprsků, jsou účinným filtrem škodlivých látek a omezují víření prachu.
Navíc uvolňují do okolí vlhkost, a tím snižují teplotní výkyvy. Jeden vzrostlý strom vám dokáže za den odpařit až 400 litrů vody a teplota ve stínu stromu je menší (cca až o 3 ˚C), než teplota ve stínu jakéhokoli jiného předmětu.
Stromy, parky, voda...
Pro města jsou tak podle Pondělíčka doslova životně důležité jakékoli vodní prvky. Fontány, kanál tekoucí vody nebo třeba náměstí z bílého kamene, který světlo odráží. Půda obvykle dokáže zadržet dešťovou vodu, ne ale ta, kterou zabetonujeme, zaasfaltujeme a odvedeme do kanálů. Tmavé barvy takového povrchu navíc i pohltí tepelné záření a je vám ještě větší vedro. Když se ale déšť odpaří na přirozeném povrchu, zvládne ochladit i okolní vzduch.
„Náměstí ve Žďáru n. Sázavou je typický příklad negativního tepelného ostrova. Tam se nikdo nezastaví ani na kus řeči, byť tam mají nějaký vodní prvek. Podobně jsou na tom Moravské Budějovice, kde teď z náměstí mizí stromy a probíhá dláždění. Výsledkem bude plocha nevhodná k užívání nejméně na dalších 20 let,“ varuje Pondělíček.
Stejnou chybu pak viděl třeba v Singapuru nebo Kuala Lumpur. „Tam se denní teploty pohybují kolem 50 °C a bez klimatizace nevydržíte. Bohužel, právě chlazení budov zvyšuje i teplotu vzduchu v okolí a vytváří teplotní ostrovy,“ dodává specialista na krajinné plánování.
Související
-
Týden očima Petra Schwarze: Když nastala letní horka
Česko má po více jak půl roce vládu s důvěrou Sněmovny, tedy vládu, která vznikla skutečně na základě volebních výsledků, což je pro zemi a její prestiž dobrá zpráva.
-
Psi trpí v horku mnohonásobně víc než lidé. To si mnozí majitelé neuvědomují
Tak jako my zvyšujeme příjem tekutin, musíme také dohlížet na případnou dehydrataci a přehřátí našich mazlíčků, které by mohlo mít jinak i fatální následky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
