Je třeba zrušit přímou volbu prezidenta, nebo upravit Ústavu, domnívá se ústavní právník Wintr

Ústavní právní Wintr dospěl k závěru, Ústava nedostatečně vymezuje prezidentské pravomoci:

Čtěte také

Ústava není návod k pračce. Nejsem příznivcem toho, aby v ní byly lhůty, tvrdí Pekarová Adamová

„Ukázalo, že konstelace, jak je to v Ústavě napsané, je do budoucna riskantní. V momentě, když si prezident postaví hlavu a kdy půjde proti principu parlamentní republiky, ve které je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně a za složení vlády odpovídá premiér, a prezident se rozhodne, že to nebude respektovat, tak jsme viděli, že je velmi obtížně možné s tím něco dělat, pokud prezident dobrovolně neustoupí.“ 

„Proto si myslím, že by Ústava měla být zpřesněna tím způsobem, aby jednak bylo možné na prezidenta, který porušuje Ústavu, podat ústavní žalobu, která je dnes zablokovaná tím, že se požaduje třípětinová většina poslanců a senátorů. A jednak by mohlo být trochu zpřesněno, jak se sestavuje vláda,“ doplňuje úvahu.

Chyby z let 2012

Wintr připomíná, že velká změna Ústavy a přímá volba prezidenta proběhla v roce 2012 – a tehdy se taky změnily podmínky pro podání ústavní žaloby na prezidenta. Do té doby byla potřeba většina senátorů, dnes je to třípětinová většina v obou komorách, což je ale podle právníka mezník v našich podmínkách nedosažitelný.

Není jedno, jak je Ústava napsaná: Buď tam má velké skuliny, anebo je nemá.
Jan Wintr

Wintra ale k iniciování ústavních změn inspiroval právník Univerzity Karlovy a bývalý novinář Marek Antoš, který provedl srovnání ústav v dalších evropských zemích.

Čtěte také

Kdyby Zeman pro jednou konal podle Ústavy a jmenoval Fialu, bylo by to spíš překvapení, očekává Pehe

„A náš systém, kdy si prezident vybírá prvního i druhého premiéra, který je opsaný z první republiky, tak už je hodně atypický. Většinou je charakter parlamentního systému zdůrazněn tím, že premiéra volí parlament. Čili domnívám se, že tady je prostor přiblížit znění naší Ústavy těm modernějším evropským ústavám.“ 

Prezidentovi se nemůže nic stát

Není ale jedno, jakou Ústavu budeme mít, když máme prezidenta, který stejně bude hledat skuliny? „Podle mne není úplně jedno, jak je Ústava napsaná. Protože tam ty skuliny má buď velké, anebo je nemá,“ odpovídá právník. 

„Tady je problém v tom, že prezidentovi, když bude porušovat Ústavu, se v podstatě nemůže nic stát. Protože většina na podání ústavní žaloby je příliš vysoká a institut ústavní žaloby je nefunkční. A stejně tak – jmenování vlády jde nastavit tak, že je jasně napsáno, co se ve kterém okamžiku stane, a tím se prostor pro svévolné počínání si prezidenta uzavře,“ doplňuje. 

Když se pak Jan Wintr ohlédne za právně spornými okamžiky pomalu končícího druhého funkčního období Zemana na Hradě, tvrdí, že některé jeho kroky podle jeho názoru protiústavní byly.

Když bude prezident porušovat Ústavu, tak se mu v podstatě nemůže nic stát.
Jan Wintr

„Mně připadá, že evidentně protiústavní byla situace, kdy prezident republiky poměrně dlouhou dobu odmítal vyhovět návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na odvolání ministra Antonína Staňka (ČSSD). Pak odmítal jmenovat ministrem Michala Šmardu (ČSSD). A tam kdyby premiér Babiš prezidentovi Zemanovi neustoupil a podal kompetenční žalobu, se mohly tyto otázky vyjasnit,“ vypočítává. 

„Druhá situace byla, kdy Senát všechny tyto případy – i to se Staňkem, i s Rusnokovou vládou a další sporné případy – vtělil do ústavní žaloby, kterou mohl Ústavní soud projednat. Ale v Poslanecké sněmovně se pro to nenašlo dostatek hlasů. To byly, myslím, situace, kdy ta věc mohla skončit u Ústavního soudu a Ústavní soud by ji pomohl vyjasnit.“ 

Zrušení přímé volby?

Další možností jak narovnat Ústavu Wintr vidí v úplném zrušení přímé volby prezidenta.

„Je to jedna z možností. Já jsem před přímou volbou varoval už před jejím přijímáním, protože do systému zanáší cizorodý prvek. Spočívající v tom mechanismu, že vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. A činnost vlády, když je u nás i dost obtížné vládu složit, je komplikována tím, že uprostřed jejího funkčního období je najednou prezidentská volba. Která strašně odvádí politiku od řešení věcných problémů.“ 

Přímá volba prezidenta zanáší do systému cizorodý prvek.
Jan Wintr

„A vláda se musí soustředit na to, aby vyhrála – respektive aby nějaký její blízký kandidát vyhrál prezidentskou volbu. Pokud je vláda nepopulární, tak vyhraje kandidát, který je vůči vládě opozičně naladěn. Ten kandidát je zas motivován k tomu, aby splnil své sliby voličům a aby vládě házel klacky pod nohy.“

Čtěte také

Václav Havel byl až nepochopitelně slušný, v přímé volbě prezidenta by neuspěl, míní Špaček

„Tím pádem přímá volba vytváří neustálé latentní nebezpečí, že se prezident bude snažit mít víc moci, než mu Ústava dává. A že bude různě své pravomoci natahovat. A proto si myslím, že tento ten konflikt je potřeba odstranit – buď zpřesním pravomocí, anebo odstraněním přímé volby,“ uzavírá Jan Wintr. 

Celý rozhovor Osobnosti Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.