Je třeba počkat na ukončení sklizně. První čísla ale vypadají relativně dobře, říká o stavu letošní úrody prezident Agrární komory Doležal

12. srpen 2022

Statistici letos odhadují oproti loňskému roku lepší úrodu. V Česku by se měla meziročně zvýšit sklizeň základních obilovin a řepky, a to skoro až o pět procent. Pokud úroda dostojí předpovědím statistiků, zemědělci by tak mohli sklidit téměř 7,5 milionu tun. Ceny potravin ovšem stále narůstají a v příštích měsících se budou pořád zvyšovat. Jak spolu souvisí dobrá úroda a zdražování potravin? Mohou za to vysoké ceny energií?

Zemědělci jsou ve svých odhadech úrody optimističtější, než byli před měsícem. Klesnout by však měla sklizeň máku, a to kvůli úbytku osevních ploch. Podle všeho se letos plodinám daří ale hlavně díky dobrému počasí.

Čtěte také

„Myslím si, že optimismus vidíme v průběhu žňových prací, to znamená, že nám na většině území neprší a práce probíhají relativně rychle a bez větších problémů,“ říká prezident Agrární komory Jan Doležal.

Podle něj je ale také důležité myslet na to, že práce ještě neskončily a výsledek může být jakýkoliv.

„Je třeba počkat na ukončení sklizně a na finální čísla. V posledních letech se setkáváme s tím, že první odhady jsou značně nadsazené. Bavíme se o tzv. hrubé sklizni, to znamená před tím, než se přečistí a než se upraví pro dlouhodobější skladování. Nicméně první čísla vypadají relativně dobře,“ vysvětluje.

Velká úroda ceny nesníží

Ploch pro výsadbu každoročně ubývá, a to znamená, že pokud je ve světě velká poptávka po určité plodině, pěstuje se právě ta. Důsledkem je snížení jiných plodin, jako je cukrová řepa, mák nebo konzumní brambory. To vše, jak uvádí Doležal, má souvislost s cenovou stabilitou daných komodit a se soběstačností Česka.

„Je třeba říci, že v současné době zemědělci čekají na cenu, která jim pokryje náklady. Není to jenom cena zemědělských komodit, kterou určuje nejistota ve světě a světové trendy, ale i cena nákladu. Když se dnes podíváme na to, jak jsou drahé pohonné hmoty stejně jako minerální hnojiva, tak je jasné, že zemědělci musí čekat na určitou stabilizaci,“ říká Doležal.

Pekaři doplácejí na dražší energie

Podobně se navyšují ceny i v dalším procesu výroby, a to například pečiva. Tam si zákazník připlatí za dražší energie, které pekař k výrobě housky spotřebuje. Dnes se navíc ještě peče ze staré mouky, proto zdražení není tak značné.

Čtěte také

„U pečiva se hovoří o tom, že ta surovina má maximálně 15 procent konečné ceny, zbytek jsou náklady na energie, pracovní sílu a nějaké skladování. Vůbec poprvé to znamená, že skutečně nelze počítat s tím, že by i poměrně výrazný pokles ceny v současné době měl dramatický efekt na cenu potravin,“ dodává Doležal.

Ani velká sklizeň úrody tedy nesníží ceny potravin. Aby se zlevnily, musel by se vyřešit problém rekordně nadsazených cen energií, které se v pekárně využijí nejen na samotné pečení.

„V pekárnách se také mrazí, chladí, a to jsou další energie. Kromě toho pekárenská produkce, která několikrát denně opakovaně rozváží na odběrná místa maloobchodů, je také zatížena náklady na pohonné hmoty. Ty sice v současné době klesají, ale pořád jsou vyšší než v období před válkou,“ míní Petr Havel z Klubu zemědělských novinářů a publicistů.

Nouzové sklady zejí prázdnotou

Vysoká cena potravin se také podepsala na potravinových bankách, kde jsou podle Veroniky Láchové, ředitelky České federace potravinových bank, sklady poměrně vyprázdněné.

„Obchodní řetězce se snaží spořit. Mění například své nákupní strategie a přebytků je tím pádem méně. V konečném environmentálním důsledku je to určitě dobře, ale bohužel v tom sociálním se to projevuje vyprázdněnými sklady,“ vysvětluje Láchová.

Hosté:
Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR
Petr Havel, člen Klubu zemědělských novinářů a publicistů ČR
Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR
Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank

Lidí, kteří začali využívat služeb potravinových bank, značně přibylo. Nejde však pouze o příchozí z Ukrajiny, kteří potřebují pomoc.

„Kolegové a odběratelé evidují nárůst hlavně u skupin seniorů a u mladých rodin s menšími dětmi. To jsou lidé, kteří se dříve v našich službách neobjevovali a najednou přicházejí, protože situace zřejmě nějakým způsobem vygradovala. Očekáváme, že se ten nárůst bude ještě zvyšovat,“ dodává Láchová.

Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Martin Matějka.

autoři: Martin Matějka , vkry
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.