Je strašně důležité, aby lidé s ALS dostali diagnózu co nejdříve, říká ředitelka organizace ALSA Bezuchová

24. duben 2026

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je vzácné, ale nevyléčitelné neurologické onemocnění, které postupně oslabuje svaly. Bere lidem možnost hýbat se, mluvit, polykat a nakonec i dýchat. „Nemoc je opravdu nevybíravá. Nejčastěji postihuje muže kolem 50 let, ale máme mnoho velmi mladých pacientů a mnoho sportovců,“ vysvětluje v Hovorech Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové pacientské organizace ALSA Eva Bezuchová.

Amyotrofická laterální skleróza se řadí do širší skupiny takzvaných onemocnění motoneuronu. ALS je nejrychleji postupující z nich.

Pacientů postižených nemocí motoneuronu je podle Bezuchové v České republice asi 1200, z toho 800 má ALS, a 250 nových případů je v Česku diagnostikováno každý rok.

Čtěte také

Řada příznaků se projevuje brzy a jejich náhlý nástup by měl být důvodem k návštěvě lékaře, varuje ředitelka ALSA. „Mohou to být poruchy chůze, poruchy jemné motoriky a změna hlasu – najednou mám pocit, že můj hlas zní nějak divně, a nevím proč. Většinou to bývá takový nasální hlas, že se trochu uvolní měkké patro a hlas zní trochu jinak.“

Podobně by měl člověk postupovat, pokud na sobě pozoruje problémy s dýcháním nebo záškuby na těle, které se velmi často opakují na jednom svalu. A to proto, že včasná diagnóza u ALS a podobných onemocnění otevírá dveře k vyhledání další pomoci.

„Lidé se potom bojí, když se diagnózu dozvědí, že něco propásli, že třeba rok měli nějaké obtíže a nikdo jim neřekl, o co se jedná, a oni třeba mohli něco dělat. Je strašně důležité, aby se to dozvěděli co nejdříve, a to i proto, aby se naučili pracovat se svým tělem a věděli, co mohou, co nemohou,“ dodává Bezuchová.

Vzájemná pomoc

Organizace ALSA, kterou hostka pátečních Hovorů vede, už 10 let poskytuje asistenci nemocným a jejich blízkým, a to na mnoha různých frontách. „Náš multidisciplinární tým je složený z psychiatrů, psychologů, logopedů, fyzioterapeutů a nutričních terapeutů. Celý tým je zároveň schopen za pacienty dojíždět do jejich domovů,“ popisuje ředitelka.

Čtěte také

„To je strašně důležité, protože nemoc postihuje hlavně hybnost a pro ty rodiny je pak strašně těžké se dopravit někam k lékařům, nedejbože k více za sebou. Takže se to snažíme s pacienty zkoordinovat,“ doplňuje.

Dále také pořádají krátké kondiční pobyty zaměřené na pohyb: „Jezdí s námi většinou 10 až 12 rodin a my se jim intenzivně tři dny věnujeme. To děláme strašně moc rádi, protože tam se seznámí i pacienti mezi sebou a mají najednou možnost se poradit i s někým, kdo zažívá stejnou situaci.“

Kontakt s dalšími lidmi zasaženými ALS má Eva Bezuchová za velmi důležitý. „Pacienti a rodiny mají někdy trochu jiné triky na některé věci, než jim doporučí odborník, a zároveň mohou navazovat nová přátelství a vypomáhat si,“ vysvětluje a dodává:

„Může být pacient, který nemá úplně tolik lidí kolem sebe, nemá žádnou dobrou pečovatelskou službu, takže si vypomáhají tím, že spolu mohou vyrazit někam ven a pomoct si s mobilitou.“

Celé Hovory si poslechněte na začátku článku. Ptal se Vladimír Kroc.

autoři: Vladimír Kroc , dci
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.