Je potřeba vyřešit Babišův střet zájmů. Voliči chtějí prozápadní a protržní směřování, komentuje bývalý prezidentský kandidát Horáček

„Prezident se ve své přísaze zavazuje k tomu, že bude chránit zákony. My tady máme zákon o střetu zájmů a prezident musí samozřejmě vyžadovat, aby ke střetu zájmů nedošlo,“ komentuje situaci potenciálního premiéra Andreje Babiše.

Čtěte také

Rolí prezidenta není blokovat preference voličů, ale má zabránit demontáži demokratického právního státu, říká ústavní právník Kysela

Právě zamezit tomuto porušení zákona považuje Horáček za stěžejní úlohu prezidenta Pavla v následujících měsících. „Očividně mu to leží na srdci, protože si pana Babiše pozval ke konzultaci právě na toto téma ještě před volbami,“ všímá si.

Za nejdůležitější požadavky na nově vznikající vládu považuje umělec a vystudovaný antropolog mimo jiné proevropské směřování země. „Voliči dali mandát svým budoucím zástupcům k tomu, že směřování České republiky je prozápadní a protržní. Zkrátka jak se má standardně chovat řádný člen Evropské unie.“

Horáček rovněž očekává, že „prezident bude trvat na tom, aby lidé nominovaní na vedení ministerstev byli skutečnými odborníky“. Naráží tak na předvolební prohlášení Tomia Okamury, že by SPD na posty ministrů nominovala mimostranické odborníky. „Nejlépe by bylo, kdyby třeba ani nebyli členy SPD,“ dodává.

(Nad)národní zájmy

Za problematický považuje bývalý prezidentský kandidát způsob, jakým se strany ve volebních kampaních ohánějí pojmem národní zájmy.

„Za tím pojmem se totiž může skrývat absolutně cokoliv. Vy si za tím představujete být pevným členem NATO a jiný si za tím představuje regulovat ceny energií. Ale je dobré si to dávat do programu, protože to zjevně táhne,“ vysvětluje.

Čtěte také

Člen vlády nesmí být ve střetu zájmů. Babiš v něm bude, dokud se nezbaví Agrofertu, míní ústavní právnička

Jako klíčovou vnímá Horáček českou roli ve společenství evropských států: „Český zájem je evropský zájem. Evropská unie je projekt, který vznikl až v roce 1993, to je strašně mladá věc. Přišlo to tak akorát v pěkný čas, kdy jsme se stali samostatnou zemí a začali jsme se pokoušet budovat demokracii, tržní hospodářství a všechno toto. EU nám v tom hrozně moc pomohla.“

Inspirace Haškem

Opatrně se Michal Horáček vyjadřuje k otázce velkých vizí pro naši zemi. „Já už přestávám věřit na velké vize. Vzpomínám si, že jako kluk jsem četl Haška a jeho libůstkou bylo, že založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona. Já bych si přál, aby tady taková strana byla.“

Přesto nakonec pojmenovává vize, jež považuje v politice za velké v pozitivním slova smyslu a vrací se k průkopníkům evropské integrace.

Čtěte také

Julie Hrstková: Nová vláda? Revoluce v mezích zákona a naděje, které nemá šanci naplnit

„Robert Schuman, byl člověk, který inicioval tu revoluční myšlenku, že v Evropě, ve které po staletí a tisíciletí bojoval každý s každým, se toto už nesmí dít, a že to vezmeme přes obchod a přes vzájemnou spolupráci,“ chválí básník a publicista.

„Taková velká myšlenka, aby se uskutečnila, jistě bude mít spoustu problémů, které se musí umět pojmenovávat a léčit. Pan Schuman, pan Adenauer, pan Gaspari a další, kteří byli tenkrát u samých začátků, to jsou velcí lidé. To je velká vize,“ zdůrazňuje Michal Horáček.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Michalem Horáčkem v audiu nad článkem.