Je nyní na řadě Podněstří?

02380270.jpeg
02380270.jpeg
Po anexi Krymu jsou ze všech stran slyšet chmurné předpovědi, že Rusko nezůstane při ní a půjde dál. Na ráně je hned několik bývalých sovětských regionů. Separatistický a mezinárodním společenstvím neuznaný pruh země sousedící s Moldávií – Podněstří – dokonce ve vzrušených dnech krymské krize samo sebe nabídlo Moskvě. Ta slíbila, že žádost promyslí.

„Je to tady každý měsíc horší,“ řekla reportérovi BBC matka dvou dětí, která se z obav o vlastní bezpečnost představila jen jako Anna. „Tajná policie nám nedávno zrušila osm nezávislých blogů. Jsou teď velice aktivní a nebezpeční,“ řekla serveru BBC Online. Reportér se s ní sešel v kavárně v centru Tiraspolu, 150 tisícové metropole úzkého pruhu země, který dosud mentálně žije spíše v sovětské minulosti.

Skupina dělníků upravuje na hlavním náměstí městskou zeleň a květiny, a shora na ně shlíží obrovská socha vůdce světového proletariátu, Vladimíra Iljiče Lenina. Okolo vlají červenozelené vlajky Podněstří s malým žlutým srpem a kladivem v rohu. Budova parlamentu je „komunisticky“ nehezká, a navíc se jmenuje Nejvyšší sovět, píše BBC.

„Přiznávám, že jsem zmatená. Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych patřit do Evropy. Ale spoustu věcí tady máme lepší. A v Rusku je příležitostí ještě víc,“ říká žena. Platy jsou ve srovnání s Moldávií stejné, ale penze jsou téměř dva a půl krát vyšší. „A také máme levnější benzín,“ směje se bezelstně žena. Tento týden se Nejvyšší sovět obrátil na Moskvu s žádostí o připojení k Ruské federaci. Na rozdíl od Krymu však po zprávě nepropuklo na ulicích žádné velké veselí. „Zastavil jsem jeden pár a zeptal se, co si myslí. Muž pokrčil rameny a klidil se pryč. Zjevně se bál rozmlouvat s cizincem,“ píše reportér.

Čtěte také

Na třídě 25. října se nachází památník. Silný vítr od Dněstru rozfoukává čerstvě položené květiny. Vedle padlých z Velké vlastenecké války jsou zde i jména více než osmi set obětí konfliktu z roku 1992. Podněstří tehdy – silně povzbuzováno Moskvou – vystoupilo vojensky proti snahám Moldávie odtrhnout se od Sovětského svazu. Ale nepodařilo se. Po zastavení palby tak vznikl proužek území mezi Moldávií a Ukrajinou, kde konflikt svým specifickým způsobem „zamrzl“. V Podněstří žije asi 300 tisíc obyvatel. Vyprahlá zemědělská krajina je fádní, a na každém kroku jsou k vidění strážní stanoviště ruských mírových sil. Vojáků je zde asi tisícovka, a někteří také kontrolují moldavské hraniční přechody.

Jednou z mála atrakcí je staré velitelství legendárního generála Rudé armády Grigorije Kotovského, který ve dvacátých letech minulého století Tiraspol ovládl. „Je to slavná kapitola dějin, stejně slavná jako Sovětský svaz,“ říká kurátorka Naděžda Kosťurinová, která pod portrét Kotovského pečlivě naaranžovala sovětskou vlajku. „Měli jsme se tehdy daleko lépe než dnes,“ říká. Na dotaz ohledně Krymu si nebere servítky: „Doufám, že Evropská unie má dostatek rozumu na to, aby nerozpoutala válku. Nechápu, proč si přeje další krveprolití,“ uvažuje.

Ve srovnání s relativně uspořádaným Tiraspolem působí moldavská metropole Kišiněv daleko zanedbaněji – tržní ekonomika si evidentně vybírá své daně a zlepšení se zatím nekoná. Silnice jsou rozbité, doprava chaotická, ale v ulicích nejchudší evropské země se prohánějí luxusní západní auta místních elit. Veškeré naděje se zde upírají k Evropské unii, ale tento vzdálený cíl je nyní ještě vzdálenější. Spíše se teď lidé bojí, že Rusko se nezastaví ani v Podněstří a zkusí ovládnout a přičlenit i Moldávii.

Podněsterský Nejvyšší sovět s Leninovou sochou ve městě Tiraspolu

„Pokud se Putin pokusí ovládnout další části Ukrajiny, zejména černomořské pobřeží s Oděsou, budeme svědky velmi smutného scénáře,“ říká Oazu Nantoi, bývalý politik z dob rozpadu SSSR. „Jedině když jej mezinárodní společenství kvůli Krymu zbrzdí, pak máme šanci na přežití,“ dodává. V posledních týdnech podle analytiků stále více Moldavanů zapíná ruské televizní kanály, protože v dobách krize jim důvěřují více. Proti Putinovi se však současně formuje moldavská střední třída a obezřetný premiér Iurie Leanca.

„Mezi řadovými občany je však v Moldávii Putin nejoblíbenějším politikem,“ napsal nedávno komentář jednoho listu v Kišiněvě. Deník si také všiml velkého vlivu dosud silné moldavské komunistické strany. Předseda vlády sice vytýká svým oponentům přílišnou demagogii, přiznává však, že díky této atmosféře získal více rozhodnosti ke své razantní proevropské politice. Chce podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, jak jen to bude možné – stejný dokument přitom způsobil druhé kolo ukrajinské revoluce. Leanca má optimistický cíl – plné členství v EU do konce roku 2019. Chce také posílit spolupráci se Severoatlantickou aliancí, přestože oficiálně je jeho země neutrální.

Coby absolvent prestižní moskevské školy pro diplomaty je však přesvědčen, že má cit pro to, kam až zajít v otevřené konfrontaci s Moskvou. „Z vlastní zkušenosti vím, že je třeba vést s Ruskem kvalitní a intenzivní dialog, a čím více se debatuje, tím je pokrok markantnější,“ řekl premiér reportérovi BBC. „Možná by se z toho měli poučit i Ukrajinci. V našem i jejich postavení neexistuje žádná alternativa k dialogu,“ řekl závěrem.

Zpracováno ze zahraničního tisku.