Je nemravný, více škodí, než pomáhá, kritizuje zákon o povinném vzdělání učitelů expert

30. červen 2015

Už od ledna měli po desetileté lhůtě opustit školy všichni učitelé, kteří nesplnili potřebnou kvalifikaci, až na výjimky, které se měnily a prodlužovaly.

Zlepší povinná pedagogická kvalifikace učitelů úroveň vzdělávání na základních školách? Směřují snahy státu k tomu, aby se vzdělání našich dětí opravdu zvýšilo?

„Jsem přesvědčený, že zákon vytvořil předpoklady, které měli lidé 10 let šanci naplnit,“ uvedl v pořadu Pro a proti předseda školských odborů František Dobšík.

Přiznal ale i další důvod pro zákonnou úpravu, která stanovuje povinné vysokoškolské vzdělání pro pedagogy základních škol.

„Pokud chceme v současném systému veřejné služby učitele nějak odměňovat, tak bez velmi striktních předpokladů k tomu nedospějeme. Vůle zaplatit učitele je malá a my usilujeme, abychom měli lepší vyjednávací pozice,“ přiznal odborové zájmy Dobšík.

Času na to, aby si zkušení, ale nekvalifikovaní učitelé doplnili vzdělání, bylo dost, soudí odborář.


Dobšík: „Učitelé měli deset let, během kterých mohli reagovat. Jestli někdo z učitelů nemá důvěru v pedagogickou fakultu, je jeho svobodné rozhodnutí ji nestudovat a nemít kvalifikaci. Přijde mi to jako výmluva těch, kteří na to nereagovali. Že jsou vynikající učitelé a děti jsou spokojeni, já neposoudím, to ať soudí Česká školní inspekce. Pokud ředitel o tohoto učitele nestál a netlačil ho k tomu, aby si vzdělání doplnil, tak to bylo jejich společné rozhodnutí, a tomu těžko můžeme čelit.“

Expert ze společnosti EDUIN Tomáš Feřtek tvrdí, že zákon nic ve školství nezměnil, ani do budoucna nic pozitivně nezmění. „Považuji ho za nemravný, zákon dnes škodí, spíše než pomáhá.“


Feřtek: „Nejlepší učitelce ve škole, která se samovzdělávala, po deseti letech řekneme, že má smůlu, nemá správnou kvalifikaci, a jde dělat vychovatelku. Potrestali jsme jí snížením platu, a rodiče a děti jsme potrestali tím, že nemají toho, s kým byli spokojeni. Domnívá se snad někdo, že toto je cesta ke zvýšení úcty k pedagogické profesi mezi rodiči a veřejností? Jestli toto je jeden z důsledků tohoto zákona, tak jej považuji za nemravný.“

O snaze odborářů použít vysokoškolské vzdělání jako argument pro vyjednávání o vyšších učitelských platech odborník ví.

„Odbory tuto právní úpravu podporovaly proto, aby získaly lepší vyjednávací podmínky pro jednání o platech učitelů. Mně ale upřímně řečeno více než platy učitelů zajímají děti a jejich úroveň vzdělávání, a aby s nimi pracovali ti učitelé, kteří to opravdu umějí,“ namítl Feřtek.

Učitelé měli svobodnou volbu se rozhodnout, zda budou studovat, nebo ne, souhlasí expert. O ty mu také ani tak nejde, potvrdil.

„Já ale upřímně nelituji těch učitelů, ale právě dětí a rodičů, protože vím, o kolik se působením tohoto zákona zhorší situace ve školách, které znám,“ konstatoval Tomáš Feřtek.

autoři: luv , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.