Je na Marsu kapalná voda? Útvar na jihu je možná spíše sopečná hornina a led

O tom, že na Marsu byla a stále je voda, není pochyb. Ale vzhledem k aktuálním podmínkám se tam vyskytuje ve formě ledu a v menší míře i páry.

Otázkou je, jestli na relativně chladné planetě někde existuje i v kapalném skupenství.

Evropská družice Mars Express přinesla před čtyřmi lety důkaz, že by mohla. V okolí jižního pólu objevila pomocí penetračního radaru MARSIS v hloubce asi 1,5 kilometru pod povrchem a ledem něco, co by mohlo být jezero měřící v průměru zhruba 20 kilometrů.

Máme za to, že na Marsu dnes existuje voda. Jakékoli jiné vysvětlení těchto velmi silných odrazů není ve obhajitelné.
Roberto Orosei (před čtyřmi lety)

„Zařízení MARSIS se podařilo detekovat odrazy zpod jižní polární čepičky Marsu, které jsou silnější než odezvy z povrchu. Tento stav na Zemi nastává pouze při pozorování podledovcové vody, jako je tomu například v Antarktidě na místech, jako je jezero Vostok. Po několika letech práce jsme to dokázali demonstrovat. Máme za to, že na Marsu dnes existuje voda. Jakékoli jiné vysvětlení těchto velmi silných odrazů není ve světle důkazů, které jsme měli k dispozici, skutečně obhajitelné,“ popsal tehdy objev odrazivé vrstvy v rozhovoru pro server Space italský planetolog Roberto Orosei z Boloňské univerzity.

Řekl také, že nejnižší teplota vody s vysokým obsahem solí by v tomto marsovském podzemním jezeru mohla být okolo mínus 60 stupňů Celsia a teoreticky by se tam tak mohl vyskytovat život.

Co když je to vulkanická hornina?

Od té doby se vede mezi vědci debata, jestli radar skutečně odhalil pod povrchem Marsu kapalnou vodu. Nebo jestli radarový paprsek odrazilo něco jiného – například vrstva jílu či minerálů bohatých na železo.

Čtěte také

Rušno kolem Marsu. „Země chtějí patřit do exkluzivního vesmírného klubu,“ vysvětluje popularizátor

Možných vysvětlení se objevilo několik. Nová studie zveřejněna v časopise Geophysical Research Letters teď argumentuje, že může jít o vulkanickou horninu. Dokládá to simulací toho, jak by vypadala rudá planeta na radarových snímcích, pokud by byla pokrytá ledem, který může zkreslit výsledný odraz:

„Snažili jsme se zjistit, jestli by mohly i jiné terény Marsu mít stejnou odezvu, pokud by byla celá planeta pod ledovým příkrovem. Zjistili jsme, že některé oblasti prozkoumané radarem, které jsou spojené s vulkanickou činností, by mohly produkovat silnou odezvu analogickou s tou u jižní polární čepičky. Naše analýza posiluje argumenty, které hovoří proti jedinečné hypotéze založené výhradně na výskytu kapalné vody,“ píší ve studii badatelé vedení americkým planetologem Cyrilem Grimou z Texaské univerzity v Austinu.

Některé oblasti prozkoumané radarem, které jsou spojené s vulkanickou činností, by mohly produkovat odezvu analogickou s tou na jihu.

Cyril Grima

Univerzita na svém webu napsala, že naděje na přítomnost podzemní vody na Marsu tímto vysychá a rozplývá se jako fata morgána. Spíše tím ale začíná další dějství výzkumů a studií, které na sebe budou reagovat.

Planetolog: Všechno je možné

Podle planetologa Petra Brože jsou stále všechny možnosti ve hře.

Čtěte také

Na Marsu by se dala pěstovat rajčata. V podmínkách podobných těm na Rudé planetě se urodila na Zemi

„Všem těm studiím se dá věřit. Když se podíváte, jak argumentují a co ukazují, tak nikde nevidíte zásadní chyby. To je na vědě právě to krásné úskalí, že naměřená data můžete vysvětlit různými způsoby,“ podotýká Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd a připomíná starší hypotézy:

„Může tam být kapalná voda, slaná kapalná voda, extrémní solanka, vrstva jílu, ledových krystalů... A podle té nové studie by tam mohla být vrstva sopečných hornin pod povrchem a vrstvou ledu, která může pozměnit odraz radarového paprsku. Je tam řada možností. Nicméně my nevíme, která je správná, protože pod povrch není vidět. Dokud nebudeme mít na povrchu vrtnou soustavu a nedostaneme se do hloubky několika kilometrů, tak si nemůžeme být jistí.“

Dokud nebudeme mít na povrchu vrtnou soustavu a nedostaneme se do hloubky několika kilometrů, tak si nemůžeme být jistí.
Petr Brož

Ověřit přítomnost vody by ovšem podle Brože šlo také pomocí seismografů.

„Některé seismické vlny, konkrétně S-vlny, neprocházejí kapalinou. Kdyby tam došlo k marsotřesení a v záznamu chyběla S-vlna, tak by to ukazovalo, že chvění procházelo skrze kapalinu. Takže i bez vrtání bychom to byli schopní potvrdit, ale potřebovali bychom tam umístit několik seismických stanic,“ podotýká Brož.

A dodává, že další cestou je najít podobnou, stejně odrazivou vrstvu na místě, kde není vrstva ledu. Tam by pak odpadnul argument možného zkreslení. Ale takto silnou odrazivou oblast objevil radar pouze za jižním polárním kruhem Marsu.

Jisté je, že otázky kolem vody na Marsu jen tak nedají vědcům spát. Jejich vyřešení by totiž zásadně ovlivnilo pohled na celou planetu mimo jiné proto, že přítomnost kapalné vody zvyšuje šance na výskyt života.

„Pokud tohle padne, tak se vrátíme k představě Marsu, který je pod povrchem zmrzlý nebo suchý. Dobrat se konečné pravdy stojí za to zkoušet, ačkoliv to může být nesmírně náročné a drahé,“ uzavírá Brož.

Poslechněte si celou Vědu Plus.

Uslyšíte, že při kolonizaci Měsíce by se astronauté mohli živit stravou českého původu. Archeologové ohlásili nový objev v oblasti Machu Picchu v Peru. V Moravském krasu se našlo zatím největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v Česku. A na světě roste víc druhů stromů, než si vědci dosud mysleli. Nemusíme jich znát až tisíce.