Je možné, že květina myslí? Čeští vědci seriózně zkoumají inteligenci a chování rostlin

6. červen 2016
Trendy

Možná vás to také někdy napadlo, když zpíváte doma svým kytkám - co vnímají? A máte pocit, že díky lásce lépe rostou? S tímto přístupem se ovšem ve vědecké laboratoři Katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nesetkáte. Mají jiné metody. Dá se u rostlin pozorovat chování?

Do výzkumu inteligence rostlin se vědcům dlouho nechtělo také kvůli špatné pověsti ve spojení s knihou Tajný život rostlin ze 70. let.


Pokud se nějaká oblast výzkumu spojí v obecném povědomí vědců s ‘nějakou duchařinou‘, tak se do toho pak nikomu nechce. Docentka Fatima Cvrčková

„Zájem o rostlinnou individualitu je záležitost posledních dvaceti let, kdy se o tom začíná znovu psát,“ říká docentka Fatima Cvrčková, která dodává: „Začínají se objevovat seriózně postavené publikace a byla bych hodně nešťastná, kdyby měly skončit ve stejném pytli, jako kdysi slavný Tajný život rostlin od Petera Tompkinse.“ Ta podle Cvrčkové nešťastně kombinuje vědecké poznatky s mystikou a souvisí s myšlenkovým proudem New Age.

„Mělo to za následek ten, že spousta lidí začala doma zpívat kytičkám a hrát muziku,“ říká.

Ve výsledku to utlumilo na několik desítek let seriózní výzkum inteligence rostlin. K postupnému obratu nyní přispívají i čeští biologové, kteří uveřejnili přehledový článek do časopisu Frontiers of psychology s všeříkajícím názvem „Studium rostlin nám může pomoci přehodnotit naše dosavadní představy o chování“.

„Pro mnoho našich kolegů připustit, že se rostliny se chovají, nepřípustné. Jeden z předsudků, který brání i kolegům velkým vědcům, aby přijali myšlenku, že se mohou rostliny chovat, je ten, že se rostliny nepohybují,“ mluví o jedné z okolností v pořadu Trendy Viktor Žárský také z Univerzity Karlovy.

Zrcadlový test pro sebevědomé psy

Podobný problém – jak vlastně nejrůznější živé organismy rozpoznávají svět kolem sebe - řeší i zoologové zabývající se chováním u zvířat. Základním experimentem na určení vědomí sebe sama, který mimochodem lidské děti úspěšně absolvují zpravidla ke konci druhého roku, je Zrcadlový test sebeuvědomění. Spočívá v tom, že na jedince např. na čelo namalujete tečku a on při pohledu do zrcadla začne čistit sebe a ne svůj odraz. V tomto testu uspějí např. primáti ale i někteří krkavcovití ptáci. Tento test ale funguje jen u vizuálních zvířat.

Logo

Výzkumníci se proto v poslední době snaží stále víc přizpůsobovat testy na zvířecí vědomí jejich specifických potřebám – jako třeba ti z ruského Tomsku, kteří před časem podrobili psy čichovému testu vědomí sebe sama. Psi v něm sice rozpoznaly své a cizí pachy, o nějakém průkazném důkazu psího sebevědomí úplně hovořit nelze, jak ale říká i dr. Nekovářová, hlavním kladem takových testů je odklon od lidské vizuální optiky.

Krom cílených vjemových experimentů tu jsou ale i další změny ve výzkumu zvířecího chování. Až doposud se totiž chování zvířat v populaci zjišťovalo hlavně zkoumáním průměrného jedince. Jak říká jeden z našich nejznámějších etologů Daniel Frynta, trendem etologie posledních let je ale výzkum tzv. zvířecí personality.

Poslechněte si celý pořad Trendy na toto téma.

autor: ošv
Spustit audio