Je eutanazie otázkou svobody, nebo ukazatelem špatných mezilidských vztahů?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Držení za ruku - nemocnice
0:00
/
0:00

Návrh zákona o legalizování eutanazie a asistované sebevraždy chce v Poslanecké sněmovně předložit lékařka a poslankyně za ANO Věra Procházková. Otázkami, zda by legalizování eutanazie znamenalo větší svobodu, nebo jestli by její uzákonění svědčilo spíše o potřebě zlepšení paliativní péče a mezilidských vztahů, se zabýval další díl pořadu Zaostřeno.

Poslankyně za ANO s pracovní skupinou pracovala na návrhu zákona víc než rok. Po konzultacích s odborníky se rozhodli do něj zakomponovat i právo na paliativní péči. O tom, že už jen samotná debata o uzákonění eutanazie svědčí o špatném stavu českého zdravotnictví, včetně paliativní péče, je přesvědčená lékařka a zakladatelka hospicového hnutí v Česku Marie Svatošová.

„Nepotřebujeme zákon o eutanazii, my potřebujeme kvalitní a dostupnou paliativní a hospicovou péči. A také uzdravit mezilidské vztahy. Často je to v tom,“ myslí si. S uzákoněním eutanazie nesouhlasí ani prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj na sebe politici navržením podobného zákona pouze strhnout pozornost.

„Protože politici potřebují mít nějaká témata a důvody, proč by je měli lidé volit. A když nejsou schopní řešit skutečné problémy, které naše zdravotnictví má, tedy například nedostatek peněz, personálu, nedodržování zákoníku práce v nemocnicích, zaměstnávání nelegálních cizinců u nás apod., tak hledají mediálně atraktivní téma, které vzbudí pozornost a oni se na té vlně svezou,“ dodává Kubek.

Načasování vlastní smrti

Podle poslankyně Procházkové by ale měl mít každý člověk právo na to, rozhodnout se o načasování a způsobu vlastní smrti sám. Zákon by podle ní jasně stanovil podmínky, za jakých by bylo možné eutanazii podstoupit. Z velké části se pracovní skupina Procházkové inspirovala lucemburským zákonem o eutanazii. Právě v zemích Beneluxu je totiž legální. Asistovanou sebevraždu pak umožňuje třeba Švýcarsko.

„Eutanazii by bylo možné provést jen u pacienta, který bude dospělý, plně svéprávný, při jakékoliv pochybnosti musí přijít ještě konzultující psycholog a psychiatr, kteří se vyjádří. A ten pacient musí splňovat všechny tyto parametry. To znamená dospělý, nevyléčitelně nemocný, duševně schopný,“ vysvětluje Procházková.

Návrh zákona o eutanazii byl v Česku dvakrát předkládán už v minulosti, ani jednou ale parlamentem neprošel. Podle právníka Tomáše Doležala, který se specializuje na medicínské právo a bioetiku, je současný návrh propracovanější.

„Podle toho, co jsem viděl, si myslím, že je to určitě pokrok oproti tomu, co bylo nabízeno dřív a co bylo předkládáno. A pokud by ten zákon byl nějakým způsobem dofinalizován, tak je určitě v lepší a ucelenější podobě než dřívější návrhy. To znamená, že pohledu právního má větší šanci na úspěch,“ hodnotí.

Může to být dobrá smrt. Co ale poslání lékaře?

Slovenský režisér Tomáš Krupa v minulosti natočil film Dobrá smrť, ve kterém byl svědkem cesty k asistované sebevraždě, kterou se ve Švýcarsku rozhodla podstoupit 72letá Britka Janette Butlin.

„Čeho jsem byl svědkem, že je to dobrá smrt. Janette umírala s velkou úlevou a se zjevným úsměvem na tváři a nakonec i na členech její rodiny bylo vidět, že dochází k nějakému společnému rozřešení.“ Janette Butlin, která trpěla svalovou dystrofií a nemoc postupovala rychle, si přála prožít poslední chvíle života s blízkými důstojně.

Podle odpůrkyně eutanazie Marie Svatošové jsou ale důležité i poslední chvíle před smrtí. Ne-li z fyzické stránky, tak alespoň z té duševní. S uzákoněním eutanazie navíc nesouhlasí ani jako lékařka:

„Naprosto nepřijatelné. Nešla jsem studovat medicínu proto, abych pacienty zabíjela nebo jim pomáhala se zabít, ale abych je uzdravovala, a když to není možné, tak abych jejich utrpení aspoň zmírnila v maximální možné míře. Tomu se věnuju posledních 30 let opravdu intenzivně.“

Stejný názor má i lékař Milan Kubek. Obavy ze zneužití zmírňuje jak Procházková, podle které by byl zákon nastaven tak, aby v něm žádné mezery umožňující zneužití nebyly, tak i Tomáš Krupa, který byl svědkem dlouhodobého procesu posuzování žádosti o asistovanou sebevraždu. Žádost je prověřována opakovaně a předložit ji musí písemně sám pacient, který tak učiní na základě vlastního svobodného rozhodnutí.