Jde udržet dřevostavbu v suchu? Vědci v Brně zkoumají, jak bránit dřevo před vlhkostí a houbami

3. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Richard Slávik před experimentem parozábran uvnitř testovací dřevostavby

Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity zkoumají konstrukce dřevostaveb i to, jak moc různé parozábrany dokážou udržet dřevěné části bez zvýšené vlhkosti. Postavili si k tomu experimentální modulární dřevostavbu. Modulární bydlení ze dřeva je stavebním trendem už několik let.

Malý dřevěný domek stojí poblíž Mendelovy univerzity. „Chceme tady zkoumat šíření tepla a vlhkosti v dřevostavbách,“ přibližuje Richard Slávik z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií.

Čtěte také

Univerzitní dřevostavba měří asi 6 krát 4 metry. Prostřední chodba dělí dvě malé místnosti vlevo a vpravo.

„Jedna je orientovaná na jihovýchod a druhá na severozápad. Místnost vpravo je zatím v procesu, ale vlevo už máme spuštěný experiment, kde běží testy různých parozábran. V laické veřejnosti i na internetu je teď velká debata o difuzně otevřené, nebo difuzně uzavřené konstrukci. To ale neznamená, jak takzvaně dýchá, což je takový oblíbený, ale nepřesný termín. A my se proto chceme bavit v přesnějších v číslech,“ vysvětluje Slávik.

Tři zábrany spojené pořádně i lajdácky

Připravené mají vědci tři typy parozábran, které jsou spojeny dvěma způsoby: přesně podle návodu a lajdácky se špatným napojením přes sebe. Výsledkem je tak šest měřených ploch.

Čtěte také

„Jsou to kvalitní parozábrany s hliníkovou vložkou, obyčejnou OSB desky i typy fólií, co fungují trochu jako diody, tedy že v určitém období roku by vlhkost měly propustit a naopak někdy jí bránit,“ popisuje Slávik.

Kromě sledování účinnosti parozábran čidly se vědci zabývají i tím, že z nejrůznějších částí stavby analyzují vzorky dřeva v laboratořích, a to například kvůli houbám. 

Jan Baar, vedoucí laboratoře ochrany dřeva, tam zkoumá, co přesně s kouskem dřeva dělá vlhkost. „Čím je vyšší, tím se zvyšuje riziko, že dřevo napadne nějaká houba.“

Jan Baar měří úbytek dřeva na vzorcích napadených plísní

Ve speciálních skleněných baňkách má dva kousky plísní napadeného dřeva. Jedno je však upravené a vědci na nich sledují rozdíly v úbytku dřeva. „Standardně se tohle hodnotí jako hmotností úbytky, kolik toho dřevokazná houba za nějaký čas lidově řečeno sežere,“ vysvětluje Baar.

Kolik toho houby zkonzumují na experimentální dřevostavbě Mendelovy univerzity, ukážou až další měsíce. Vědci totiž budou měřit vliv změn počasí napříč všemi ročními obdobími.

Poslechněte si celou reportáž Ondřeje Ševčíka.

Spustit audio

Související