Jazz v katedrále a merch se smrtí. Tvoříme kostel 21. století, říká Krejčí, šéfka kostnice v Sedlci
Světově proslulou kostnici v Sedlci i tamější katedrálu nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele spravuje nyní žena, která ještě před pár lety řídila personální oddělení jistého módního řetězce v celé střední Evropě. „Po 10 letech v korporátu jsem měla pocit, že potřebuju změnu. Narodil se mi syn, přestěhovala jsem se z Prahy do Kutné Hory a nestíhala jsem to zběsilé tempo, takže jsem se začala poohlížet po něčem, co by mi dávalo trochu větší smysl,“ říká Radka Krejčí.
„Kostnici známe všichni, ale katedrálu v Sedlci jsem předtím nikdy nenavštívila. Ani jsem nevěděla, že je otevřená – a narážím na to i teď po letech, že mnoho Kutnohoráků to neví,“ přibližuje Radka Krejčí. „Když jsem do ní poprvé vstoupila, tak mi spadla brada, jaká to je nádhera, a říkala jsem si, jak to, že jsem o tomto nevěděla.“
Od té doby má za sebou řadu úspěchů a zajímavých projektů. Stojí třeba za unikátní expozicí Memento mori nebo edicí per ze dřeva Santiniho schodů. Duchovní památku se jí také podařilo otevřít současné kultuře.
„Jde nám o to, aby kostely žily. V katedrále se každý den koná bohoslužba, pravidelně tam děláme výstavy a hostíme koncerty, které třeba nejsou úplně prvoplánově hodící se do kostela, třeba jazz,“ popisuje ředitelka organizační složky farnosti.
„Klasika je taky fajn, rozhodně ji rádi uvítáme, ale ukazujeme, jak by mohl vypadat kostel 21. století a jak může vypadat péče o památky nebo cestovní ruch v sakrálních objektech – počínaje marketingem, přes merch nebo to, jaké zázemí jsme vybudovali pro turisty.“
Úvahy o lidské konečnosti
O katedrále mimo jiné napsala i knihu. V ní se pojí historická fakta s fabulovanými příběhy. Ty nejlepší podle ní pro katedrálu obstaral malíř Petr Brandl, autor výmalby s velmi bohémskou náturou a uměleckými manýry.
Čtěte také
Naopak v expozicích se snaží přiblížit historii současnému návštěvníkovi a propojovat ji s aktuálním děním. Nejnovější, právě chystaná, se otevře v dubnu příštího roku a bude postavená na zvukových nahrávkách a úvahách návštěvníků o lidské konečnosti.
„Teď je to velmi syrový materiál a stává se nám, že se tam chodí zpovídat lidé třeba na hodinu, že opravdu mají potřebu o tom přemýšlet a hodně toho říct,“ popisuje Krejčí.
„Budeme z toho dělat záznam a těším se, až si ho poslechnu, protože jsem byla první zpovídaná – i já mám co sdělit světu, protože i mne se nějakým způsobem smrt dotkla. A tím, že nejsem praktikující katolík, ji vnímám jako konec. A zároveň pokaždé, když přijdu do kostnice, se zamýšlím, co je v životě skutečně důležité.“
Patří do kostnice černý humor? Jak do fungování kutnohorské farnosti zasáhl covid? A jaký je význam Santiniho pro českou architekturu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Lenka Buriánková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
