Jásir Arafat zatím své sliby o reformách nesplnil

27. srpen 2004

Nedávno jsme vás informovali o sílící kritice palestinského předáka Jásira Arafata ve vlastních řadách. Arafat na ni reagoval emocionálním projevem v palestinském parlamentu, ve kterém přiznal chyby členů palestinské samosprávy i své vlastní a přislíbil dlouho požadované reformy. Jak však očekávali skeptikové, zejména v Izraeli a ve Spojených státech, ale i mezi samotnými Palestinci, od svého zaníceného sebekritického projevu k poslancům Palestinské zákonodárné rady neudělal Jásir Arafat pro splnění svých slibů naprosto nic.

Arafat v parlamentu minulý týden prohlásil, že "i proroci dělali chyby, a také on sám se jich dopustil", přiznal, že řada členů vedení samosprávy zneužívala svého postavení a že mezi nimi existuje korupce, a přísahal, že viníci budou potrestáni. Premiéra Ahmada Kuráju, který krátce předtím kvůli nedostatku pravomocí pohrozil demisí, nazval "svým historickým soudruhem" a slíbil, že mu předá kontrolu nad bezpečnostními složkami.

Tím ale jeho sebekritika a sliby skončily. Nedostatek činů přiměl ve středu parlament k přijetí doporučení, aby palestinská samospráva neprodleně uskutečnila reformy. Vláda má přijmout takové personální změny, aby dokázala účinně bojovat proti rozbujelé korupci, odstranit chaos a nastolit pořádek. Aby poslanci měli alespoň nějakou záruku, že Arafat své sliby splní, vyzvali ho, aby je stvrdil jejich uzákoněním ve formě prezidentského výnosu. Arafat to však odmítl a skupinu zákonodárců vyhodil ze dveří s tím, že se jen snaží podkopat jeho autoritu.

To už celkem jasně ukazuje, jak vážně své sliby myslel. Poslanci, kteří byli neúspěšného jednání s Arafatem svědky, po předčasném rozloučení s předsedou palestinské samosprávy řekli novinářům, že Arafat žádné pozitivní změny ve vedení určitě neudělá. Podle nich ve všem vidí spiknutí proti své osobě a snaží se jen získat čas, aby se nemusel vzdát moci. Někteří z poslanců řekli izraelskému deníku Jerusalem Post, že na protest proti tomu, že Arafat ignoruje jejich výzvy, uvažují o pozastavení činnosti celého parlamentu, nebo dokonce o hromadném složení mandátů. Poslanec Azmí Šaujbí uvedl, že třetí možností je vyjádřit nedůvěru vládě premiéra Kuráji a zveřejnit jména ministrů, kteří jsou podezřelí z podílu na korupčních skandálech.

Arafatův projev z minulého týdne neudělal dojem ani na Izrael, ani na Spojené státy. Obě země shodně prohlásily, že jeho slibům uvěří, až je Arafat promění v činy, a Washington zopakoval, že palestinský předák porušuje sliby neustále, a proto není partnerem k jednání.

Velké množství palestinských poslanců nevidí budoucnost s Arafatem v čele příliš růžově a řada z nich dnes už svého národního hrdinu zcela otevřeně kritizuje. Poslanec z pásma Gazy Zijád Abú Amr konstatoval, že Arafat umí jen "hezky mluvit", a známá poslankyně Hanan Ašráví pravila, že pokud předseda palestinské samosprávy zůstane u slov, "Palestinci zase prohráli". Ještě dál zašel poslanec a bývalý ministr Abdal Džawád Sálih, který předpověděl, že nebude dlouho trvat a dojde k "nenásilnému povstání proti Arafatovi".

Většina palestinských realistů si uvědomuje, že cílem veškerého jednání Arafata je zmírnit mezinárodní i vnitropalestinský nátlak na provedení reforem a odvrátit požadavek na předání moci, aby si uchoval co největší kontrolu. Proto se také v pondělí sešel se svým úhlavním politickým sokem, bývalým ministrem bezpečnosti ve vládě premiéra Mahmúda Abbáse Muhammadem Dahlanem, kterého dosud obviňoval z touhy po uchopení moci. Pro média pak vydal prohlášení, že se s Dahlanem usmířil, stejně jako s Abbásem, který se po svém odstoupení před rokem odstěhoval do jordánského Ammánu a s Arafatem přerušil styky.

Podle analytiků jde však Arafatovi pouze o zdánlivý důkaz o palestinské jednotě. Příští týden na něj bude opět vyvíjet nátlak Egypt prostřednictvím ředitele zpravodajské služby Umara Sulejmána a Arafat chce mít po ruce argument, proč se nikdo zvenčí nemá do palestinských záležitostí plést.

Na Egypt to však jistě platit nebude. Zároveň je ale pravda, že ke svržení Jásira Arafata také ještě nedozrál čas, protože palestinský předák je pořád idolem příliš mnoha prostých Palestinců. Na to Arafat spoléhá a je velmi pravděpodobné, že správně. A tak nezbývá, než závěrem opět konstatovat, že navzdory sílící nespokojenosti s předsedou palestinské samosprávy a rostoucí kritice jeho autokratického vládnutí realisticky smýšlejícími Palestinci pravděpodobně ani tentokrát nedojde k žádné převratné změně v palestinském vedení.

autor: gzb
Spustit audio