Jaroslav Šebek: Priebke budí emoce i po smrti

15. říjen 2013

Minulý pátek zemřel jako stoletý jeden z posledních strůjců velkých nacistických zločinů Erich Priebke. Jeho smrt vzedmula velké emoce především v Itálii, kde se podílel na jednom z nejhorších masakrů, jež země za druhé světové války zažila.

Na jeho rukou lpí především krev obětí masové exekuce, jež proběhla nedaleko Říma jako odveta za partyzánský útok na německou vojenskou kolonu v březnu 1944, tedy jen pár týdnů před osvobozením spojenci. V komplexu Ardeatinských jeskyní bylo tehdy zastřeleno 335 rukojmích. Po válce se mu dařilo neuvěřitelně dlouhou dobu unikat před spravedlnosti. Teprve před devatenácti lety byl vypátrán, vydán do Itálie, kde ho soud v roce 1998 odsoudil na doživotí. Poté se nacházel v domácím vězení.

Skoro padesát let předtím si Priebke žil v klidu a luxusu jako blahobytný hoteliér v Argentině, kam se dostal za velkého přičinění kontroverzního rakouského biskupa Aloise Hudala, působícího několik desetiletí v Římě. Ten mu těsně po válce opatřil falešný pas a umožnil útěk do jižní Ameriky a bez skrupulí zařizoval novou identitu i dalším hitlerovským prominentům.

Nyní je však třeba ocenit, že církevní hodnostáři i Vatikán rozhodně odmítli oficiální veřejnou smuteční ceremonii v jakémkoli z římských kostelů. Církev však připouští možnost účasti kněze na striktně soukromě pojatém obřadu, což je považováno za výraz křesťanského milosrdenství i pro osobu s takovou minulostí, jakou je Priebke. Římský starosta k tomu prohlásil, že město se hlásí k antifašistickým tradiciím a uložení ostatků člověka, jež se aktivně podílel na masakru jeho obyvatel, za celý svůj život se za něj neomluvil a přitom popíral existenci holocaustu by bylo urážkou obětí. Poslední rozloučení odmítla i Priebkeho rodná obec v Německu i argentinská vláda. S největší pravděpodobností tak obřad nakonec proběhne v hlavním městě naprostém utajení (i když se hovořilo také o nějakém místě na Sicílii), jeho ostatky spálí v římském krematoriu a poté bude popel rozptýlen, jak to ostatně žádala římská židovská obec.

Přísně diskrétní charakter pohřbu je nejvhodnějším řešením i vzhledem k tomu, aby se tak zabránilo nežádoucí politickému zneužití v podobě shromáždění představitelů italské ultrapravice, nostalgicky vzpomínající na Mussoliniho dědictví a vyjadřující Priebkemu značné sympatie. Události posledních dní jsou poměrně jasným důkazem toho, že smrt pachatelů nacistického vraždění neznamená v žádném případě, že mizí veřejné povědomí o hrůzných událostech, kterých se před desítkami let dopustili, i o ideologickém podhoubí, z něhož tyto zločiny vyrůstaly.

autor: Jaroslav Šebek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.