Jaroslav Šebek: Papežovy úvahy o Evropě při cestě na Balkán​

10. květen 2019

Jak je papežovým zvykem, vybral si pro svou další cestu nějakým způsobem periferní region, a to dva balkánské státy, Bulharsko a Severní Makedonii.

Bulharsko je nyní na ekonomickém okraji starého kontinentu, má nejnižší průměrnou mzdu v EU. V obou zemích je navíc dominantní konfesí pravoslaví a katolíci jsou zde v naprosté menšině.

Thomas Kulidakis: Hrdinství katolického papeže na pravoslavném Balkáně

Papež František na návštěvě Bulharska

Přesvědčovat přesvědčené je výraz péče o ně. Přesvědčovat nepřesvědčené je projev snahy o dialog, nalezení společné cesty a smíření.

Nejen z těchto důvodů to nebyla pro papeže jednoduchá cesta. Ve vzduchu se vznášela i napětí, která existují mezi katolíky a ortodoxními. Představitelé balkánských pravoslavných navíc odmítají svatořečení chorvatského kardinála Stepinace, kolem jehož osoby existují kontroverze ve vztahu k jeho působení za fašistického ustašovského režimu. 

V Bulharsku připomínal působení jeho předchůdce na Petrově stolci Jana XXIII., který také nějaký čas v Bulharsku působil jako apoštolský nuncius a přispěl k otupení vzájemných hrotů. Dokonce odkaz na jeho encykliku „Pacem in terris“ je hlavním mottem 29. apoštolské cesty.

Místní média však připomínala jeho návštěvu o něco méně, než cestu Jana Pavla II. před sedmnácti lety, protože během ní se věnoval i reflexím atentátu, když prohlásil, že nevěří v tzv. bulharskou stopu příprav vražedného útoku na něj v roce 1981. V otázkách ekumenické spolupráce chce papež František pokračovat i během chystané pouti do Rumunska na přelomu května a června. 

Aby Evropa dýchala oběma plícemi

​Papež se nevyhýbal ani politicky kontroverzním tématům, když vyzýval v obou státech k vstřícnějšímu jednání vůči uprchlíkům, což ale z hlediska politických elit není pravidlem. 

Papež František před sochou Matky Terezy v makedonském Skopje

Severní Makedonie nedávno změnila svůj název a komplikovanost celého jejího příběhu dobře ilustruje i vztah k nejslavnější rodačce, svaté Matce Tereze, narozené ve Skopje, kterou si přivlastňují jak Makedonci, tak i albánská komunita. O Matce Tereze papež hovořil zejména s důrazy na její sociální odkaz, který silně rezonuje i s jeho důrazy pontifikátu. 

Některé z myšlenek z jeho cesty se zdají být aktuální vzhledem k blížícím se evropským volbám. Využil k tomu i obrazy nám dobře známých světců Cyrila a Metoděje, jež nejsou doma jen na Velehradě, ale mají pevné místo právě také v Bulharsku. 

Zazněly zde také odkazy na duchovně-politický program Jana Pavla II. o nutnosti, aby Evropa dýchala oběma plícemi, jak východní, tak západní. V nynější době můžeme takové odkazy chápat i jako polemiku s tezemi o tzv. dvourychlostní Evropě, jak je zastává zejména Emmanuel Macron. 

autor: Jaroslav Šebek
Spustit audio