Jaroslav Šebek: Oroduj za nás, sv. Václave
Dnes si již potřinácté připomínáme Den české státnosti, který je spojen se svátkem našeho zemského patrona sv. Václava. O jeho reálném životě víme jen málo doložitelných fakt. Znám byl mimo jiné svou vzdělaností a sečtělostí, což samo o sobě bylo v době jeho krátkého života mimořádné. Různé doby si však do něj jak do projekčního plátna zobrazovaly ty části Václavova příběhu, které zrovna potřebovaly.
Pod svatováclavskými prapory šla česká vojska do bitev a vkládání naděje na nadpřirozenou Václavovu najdeme jak ve svatováclavském chorálu, spontánní hymně českého státu, tak třeba v populární pověsti o blanických rytířích. V předminulém století představoval pro část národa ikonu pro rostoucí národní sebevědomí, část v něm zase hledala duchovní rozměr. V dramatickém proudu interpretací se svatováclavská tradice ocitla ve 20. století. Tehdy se k němu hlásili i čeští fašisté a účelové manipulace dovedla k vrcholu nacistická propaganda, která ho prezentovala jako vzor spolupráce s německou říší, což pak vedlo k odsouvání jeho odkazu do pozadí, hlavně za komunistického režimu.
Odkazem na jeho zneužití okupanty zpochybňoval zavedení dnešního svátku v roce 2000 v Poslanecké sněmovně i současný český prezident. Pomník na Václavském náměstí byl však navzdory všem ideologickým nátěrům magnetem, přitahující lidi do jednoho velkého společenství, které se dokázalo jak ve vrcholných okamžicích národní euforie, tak i v okamžicích ponížení alespoň na několik dní pevně semknout a držet pospolu. Jsem přesvědčen, že bychom toho byli svědky i teď.
V naší hektické současnosti najdeme těžko nějaký univerzální recept, jak si „věčného panovníka“ české země připomenout. Rozmanitost pohledů je však dokladem živosti tradice a současně i odrazem toho, čím společnost žila a co ji zajímalo. Vzhledem k problémům dnešku nám může vyvstat obraz odpovědného vladaře, který neusiloval jen o krátkodechý, dnes bychom řekli pragmatický zisk „svého domu“, ale o širší užitek země, jež mu byla ke správě svěřena.
Svatováclavský odkaz Čechům můžeme rozvíjet v rámci snah o etickou kultivaci našeho veřejného prostoru, zlepšení pokleslé politické kultury a hledání hodnot, převyšující jen konzumní a materialistický pohled na svět. Dnes, možná více než kdy jindy, má navíc smysl ptát se po smyslu naší identity, vlastenectví a národního bytí. Sklenutý tisíciletý oblouk svatováclavské tradice nám může být solidním východiskem k hledání odpovědí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
