Jaroslav Bican: Služební zákon je vysoká politická hra

2. září 2014

Vládní koalice stojí před významnou zkouškou v podobě zákona o státní službě. Přestože se zdá, že to hlavní se už událo – vláda se s opozicí dohodla na kompromisu a nový návrh služebního zákona tento týden půjde do sněmovny, celá lapálie pouze vstoupila do dalšího dějství a její konec je zatím v nedohlednu.

Dohodnuté parametry služebního zákona byly právem kritizovány. Konkrétní znění zákona na této kritice pravděpodobně nic nezmění. Klíčová je existence Generálního ředitelství státní služby při Úřadu vlády.

Pokud je organizací státní správy pověřen náměstek ministra vnitra a státní tajemníci na ministerstvech jsou navrhováni svými ministry a jmenováni vládou, celý zákon ztrácí smysl.

Otázka politických náměstků, kvůli kterým je prezident ochotný zákon vetovat, není rozhodující. Služební zákon jejich počet oproti současnému stavu sníží. Mnohem větší problém budou státní tajemníci, kteří by měli být úředníky nezávislými na ministrech. Ve skutečnosti si je ministři budou vybírat a jako jejich přímí nadřízení je budou také hodnotit.

Čtěte také

I kdyby se podařilo tuto podobu zákona schválit, vláda Bohuslava Sobotky si od služebního zákona jen tak neoddechne. Dá se čekat, že jeho kritika bude pokračovat, a to i z Evropské komise. Pod jejím tlakem se možná nakonec bude muset přistoupit k novelizaci zákona, jak se tomu stalo na Slovensku, kde se do hry vrátilo i generální ředitelství.

Hlavním zdrojem problémů bude implementace celého zákona. Půjde o dlouhý a složitý proces. Je otázka, zda ministerstvo vnitra a jeho úředníci, kteří zákon ve spěchu přepracovávali a kteří za jeho uvádění do praxe budou odpovědni, si uvědomují, o jak náročnou a nesnadnou věc se jedná.

Milan Chovanec

Pokud státní správu bude koordinovat ministerstvo vnitra, je pravděpodobné, že nastanou potíže se služebními předpisy, protože vnitro podle zákona nemůže vydávat předpisy, kterým by podléhala ostatní ministerstva. Nebude mít proto jinou možnost než roli služebních předpisů rozmělnit do nařízení vlády nebo vyhlášek.

Premiér Sobotka si se služebním zákonem ještě užije. Nyní se tento zákon jeví jako patálie, za kterou nese hlavní odpovědnost právě on. Místo, aby byl schopný ho prosadit v původní podobě, přistoupil spolu s vládní koalicí na kompromis s opozicí. Zároveň se mu nepodařilo vysvětlit, proč se tak snadno vzdal generálního ředitelství. Celý postup je velmi málo srozumitelný.

Ze situace nakonec těží všichni kromě předsedy vlády. Miloš Zeman má důvod na sebe upozornit a zvyšovat svoji cenu. Milan Chovanec posílil hned v několika ohledech – jeho úřad dává dohromady konkrétní znění zákona, veškerou odpovědnost může svést na zadání, které vzniklo z jednání s opozicí, a navíc se jeho ministerstvo stane koordinátorem celé státní správy. Andrej Babiš si pro změnu může vychutnat potíže, do kterých se dostal Sobotka.

Zákon o úřednících – tedy norma, která ve skutečnosti veřejnost moc nezajímá, se může stát úhelným kamenem, kde se rozhodne o osudu vládní koalice a Bohuslava Sobotky. Může zde dojít k přeskupení sil, které do budoucna sehraje zásadní vliv.

autor: Jaroslav Bican
Spustit audio