Jaroslav Bican: Migrace jako důkaz evropanství?
Čím blíže jsou volby do Evropského parlamentu, tím více se zdá, že jejich důležitým tématem letos budou migranti a migrace.
Větu o tom, že nechtějí Evropu plnou nepřizpůsobivých imigrantů, kteří na předměstí zapalují auta a zanášejí k nám mj. radikální islamismus, měli ve svém programu, než ji odstranili, dokonce i lidovci.
To Úsvit přímé demokracie na něčem velmi podobném trvá. Hned na druhém místě jeho programu najdeme bod o tom, že zde nechtějí nepřizpůsobivé imigranty a náboženské fanatiky.
Migrace je tématem i pro ODS, ta ve svém programu pro eurovolby uvádí, že imigrace nesmí vést k tomu, aby vznikala ghetta a narůstalo kulturně-civilizační napětí.
O migraci se také debatuje. V rámci cyklu Masarykových debat pořádaných studenty Masarykovy univerzity v Brně pod záštitou většiny tamějších děkanů se 28. dubna uskuteční debata s názvem Současná míra (i)migrace je hrozbou pro Evropu, kde budou jak hosté obhajující tuto tezi, tak vystupující proti ní.
Zdá se, že téma migrace před evropskými volbami docela táhne. Není divu, člověku nedá příliš práce, aby se přesvědčil o tom, že ve společnosti toto téma rezonuje. Asi podobně jako téma nepřizpůsobivých občanů. Proto nepřekvapí, že se toto přídavné jméno objevuje i v souvislosti s migranty – ano, nepřizpůsobivé migranty v Evropě nechceme.
Slogany o nepřizpůsobivých migrantech, náboženských fanaticích a radikálním islamistu jsou však zrádné. Shodnout se na tom, že v Evropě nikoho z nich nechceme, není těžké. Problém je, že podprahovým sdělením těchto hesel je, že si musíme dávat pozor na všechny migranty, protože právě oni bývají nepřizpůsobiví.
Nic z toho ale neodpovídá na otázku, proč toto téma v ČR tak rezonuje. Máme snad s migranty nějaké zásadní problémy, narušují soudržnost a harmonické soužití naší společnosti?
Opravdu tu existuje výrazné zastoupení těch, o kterých by se dalo hovořit jako o nepřizpůsobivých? Nebo jde jen o zažitou představu, že nám berou práci? Skutečně se však na pozice, kde pracují migranti, hlásí i občané ČR, ale práci dostávají cizinci?
Věc se dá vysvětlit i tak, že se z našich politických stran i občanů konečně stávají Evropané. Říkáte si, jak to? Pálí je přece problémy Evropské unie jako celku. Není jim lhostejné, že v některých částech tohoto společenství téma migrace aktuální je, a protože cítí sounáležitost s Unií jako takovou, není možné něco, co trápí jednu zemi, nebrat jako své vlastní trápení.
Tomu odpovídá i myšlenka, že evropští poslanci nezastupují jednotlivé státy, ale celý evropský lid. Proto, přestože je absurdní, aby u nás hrálo téma migrace před těmito evropskými volbami výraznější roli, je pozitivní, že těm, kdo o migraci v následujících týdnech budou hovořit, můžeme odpovědět: „To jsem nevěděl, že cítíte s evropským společenstvím a evropským lidem takovou sounáležitost.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.