Jarchovský: To, co popisuju ve své nové knížce, je ze života. S Honzou Hřebejkem jsme jako bráchové

4. únor 2026

Filmy Musíme si pomáhat, Pelíšky, Pupendo nebo Kráska v nesnázích jsou dnes považovány za klasická díla české porevoluční kinematografie. Jejich spoluautorem je scenárista a dramaturg Petr Jarchovský. „Vytvářím si tam takovou fiktivní rodinu, ve které se dějí věci, které jsem zažíval osobně, ale které jsem si taky vypůjčil,“ říká o své nejnovější knize Rodinná rada. Ta bude mít nejspíš i filmovou podobu v podání dlouholetého spojence, režiséra Jana Hřebejka.

Čtěte také

Petr Jarchovský s Janem Hřebejkem se znají už od gymnázia. „My už si říkáme ‚brašule‘, jak v těch Pelíškách, jsme jako bráchové. Nestačili jsme se v těch formativních letech nějak rozejít, rozeštvat, pohádat, nesvedli jsme si holky, prostě jsme to všechno ustáli,“ vysvětluje Jarchovský.

„Každý jsme povahově jiný, ale nějak jsme se dokázali doplňovat a řekl bych, že dneska se to už nezmění. Další věc je intenzita tý spolupráce, která byla v určitém období. To beru jako mimořádné štěstí. To bylo období, kdy jsme se opravdu doplňovali a jeden film živil ten další. A ještě tam nesmíme zapomenout na Péťu Šabacha, na Ondru Trojana, aby to bylo kompletní. Věřím tomu, že se s Honzou ještě nad nějakou podstatnou prací potkáme,“ dodává.

Bratři v neshodě

Vztah bratrů je také tématem knihy Rodinná rada. Dva rodní bratři se v ní neshodují snad v ničem a stárnutí jejich neshody ještě vyostřuje. 

Čtěte také

„Samozřejmě nic takového nevznikne náhodou. Já třeba mám bráchu o šest let staršího. Když jsem byl malej, tak jsme se samozřejmě různě rvali, já na něj pak žaloval a tak dále, ale teď jsme v nejlepším možném vztahu, dneska jsme opravdu přátelé,“ říká Petr Jarchovský.

„To co popisuju v té knížce, je ze života, já si nic nevymýšlím, ale skládám to spíše z nějakých historek, které někde uslyším. Vytvářím si tam takovou fiktivní rodinu, ve které se dějí věci, které jsem zažíval osobně, ale některé jsem si taky vypůjčil,“ doplňuje.

Česká rodina 2026

Českou rodinu za komunismu zachycoval scenárista a dramaturg už například ve filmech Pupendo nebo Pelíšky. Česká rodina v roce 2026 je ale výrazně jiná.

„Myslím si, že jsme dospělost, zrání a teď už rané stáří prožili v šíleném fofru. Za ten náš život se toho strašně moc změnilo. Všechny nosiče, všechny způsoby komunikace. Strašně nás to zatěžuje a jsme přehlcení informacemi. Zmnožily se také možnosti, jak člověk může ovlivňovat své okolí. U mladších lidí vidím, že jsou v tom prostředí vlastně suverénní, my běžíme za vozem,“ myslí si Jarchovský.

Čtěte také

Problémem hrdinů knihy Rodinná rada a možná celé jejich generace je také málo sociálního přátelství. 

„My jsme ještě vyrůstali v takových těch komunitách, který se vytvářely proti tomu existujícímu režimu v různých hospodách, klubech, bytech. Měli jsme tendenci se sdružovat, číst knížky a povídat si o nich, chodit spolu do kina a sdílet to a intenzivně nás to formovalo,“ vzpomíná Jarchovský.

„A ke stárnutí samozřejmě patří, že lidé jsou více se svýma rodinama a že se ta přátelství tak trochu rozvolní, ale mnoha lidem se nepodařilo udržet něco, co by je udržovalo v nějaké pozornosti a touze vědět, co se děje. Potom to nahrazují sociální sítě, kde člověk má pocit, že nějaké to publikum má, ale ve skutečnosti nemá,“ dodává.

Jak si podle Petra Jarchovského mohou navzájem ztěžovat život nejbližší lidé? Jak ve své knize pracuje s kauzami ze své známé FAMU? A jaké projekty chystá do budoucna? Poslechněte si celý díl pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Audio je nahoře v článku.

autoři: Petr Vizina , fso
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.