Japonci milují český chmel, říká zemědělský odborník Petr Havel

12. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Havel

Loňská vlna letních veder zapříčinila nízkou úrodu chmele. Většina rostlin uschla. Letos naproti tomu zemědělci očekávali díky příznivému vývoji počasí nadměrnou sklizeň. Podle slov analytika Petra Havla je letošní rok nadprůměrný z hlediska kvality i kvantity.

Objem a kvalita chmele jdou přitom často naopak proti sobě. „Po mírných deficitech z předchozích let je ale letošní velká úroda optimální výsledek, protože se zdá, že většina chmele bude opravdu i kvalitní."

Nezaměnitelná chuť českého chmele

„Český chmel se stal pojmem a to i ve světovém měřítku. Převažující odrůdou chmele zůstavá u nás dokonce zákonem chráněný Žatečký poloraný červeňák, který je velmi aromatický,“ vysvětluje Havel. „Jeho aroma hraje výslednou roli celkového produktu a světový globální trh se postupně k českému chmelu vrací, protože z hlediska senzorického, zejména tedy chuťového, je velmi pozitivní,“ dodává.


Protože je odkup chmele nasmlouván se společnostmi a pivovary mnohdy na dlouhé roky dopředu, může ale dojít ve slabším ročníku sklizně k paradoxní situaci, kdy český výrobce mít chmel k dispozici nebude, zatímco japonský ano. „Dlouhodobé kontrakty jsou ale jistotou odbytu a dodávek, což je oboustranně výhodné. Naopak krátkodobé smlouvy nedávají cenovou a producentskou stabilitu,“ uvádí klady situace Havel.

Většina českého chmele, až 80 procent, se vyváží do zahraničí. Dvacet procent vší úrody, pokud nejde o deficitní ročník, Česku k výrobě postačí. Ekonomicky nejvýhodnější destinací pro export je pak Japonsko. „Není to úplně dobrý vliv globalizace. Protože o perspektivách českého chmele se rozhoduje na druhé straně světa,“ říká kriticky Havel.

Boom českých minipivovarů

Rozmach českých minipivovarů nabourává evropskou jednotnou chuť i image piva. „Každý minipivovar nabízí vlastní identitu, tím se vytváří obrovská pestrost. Minipivovary nepředstavují konkurenci v objemech. Důležité je, že zásadně stoupá, a to ve stovkách piv ročně, na trhu nabídka. Lidská podstata spočívá v pestrosti, tedy i v pestré stavbě nápojů,“ říká Havel.

Jak je tomu s českými ovocnáři, jejich produkcí, odbytem a exportem? Jde zřejmě o začarovaný kruh. „Daří se jim strašně. V zelenině je to ještě horší,“ uvádí zemědělský odborník a publicista Havel.

Proč dává český konzument přednost ceně před kvalitou a také před nižší mírou chemického postřiku ovoce? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru Michaela Rozsypala s Petem Havlem.

autor: mro
Spustit audio