Japonci mají speciální recept, jak se v horku ochladit, a přitom si pochutnat. Říkají mu plovoucí nudle

Japonská léta bývají pořádně horká a vlhká a lidé rádi využijí každou příležitost k tomu, aby se alespoň trochu ochladili. Studená koupel, zmrzlina nebo ledová tříšť, to jsou ještě docela běžné způsoby v porovnání s takzvaným Nagaši sómenem neboli s plovoucími nudlemi. K jejich přípravě je totiž potřeba přinejmenším pořádný dvorek, hodně tekoucí vody a hlavně zručné ruce. Přesvědčila se o tom i reportérka Marie Machytková.

Kuchařky komunitního centra v tokijské čtvrti Higashimurayama mají plné ruce práce. Ke správné letní nudlové zábavě je dlouhých bílých tenkých špagetek potřeba opravdu hodně, a tak dámy sotva stíhají obstarávat všechny hrnce.

Jídlo na tobogánu

Vaří se jen tři minuty a měknou hrozně rychle,“ vysvětluje místní kuchtička, zatímco připravuje další várku pšeničných nudlí. Dokud jsou tady v kuchyni, není na nich nic zvláštního. Už brzy se ale promění v takzvaný Nagaši sómen neboli plovoucí nudle.

Vidlička proti srkání? Japonci vymysleli způsob, jak zabránit „nudlovému harašení“

Rýžové nudle

„Nudlové harašení“ – i tak se na japonských sociálních sítích přezdívá srkání nudlí, které v tamních restauracích obtěžuje některé cizince. Tento zlozvyk má zastavit nová vidlička.

Podle toho, co mi říká kuchařka Akiko Kuribajaši, to není vůbec nic jednoduchého: „Nejdřív je potřeba si na dvorku z bambusu nebo něčeho, co ho tvarem připomíná, postavit korýtko či skluzavku. Na jednom konci pouštíme do skluzavky vodu a po proudu posíláme nudle. Hezky plují ale taky třeba mandarinky, okurky nebo rajčátka.“

Nudle, ale také ovoce nebo želé

Než si stihnu dopovídat v kuchyni, na místním dvorečku už je zábava doslova v plném proudu. Kolem plastového korýtka postávají japonští i zahraniční strávníci a snaží se jídelními hůlkami ulovit alespoň trochu něčeho kolemplujícího. Nejvíc přitom lidi zápolí s hrozny a rajčaty.

Uspět při lovu nudlí z proudu tekoucí vody je občas těžké pro místní i cizince

Je to legrace, ale pluje to strašně rychle. Nudle ještě chytit zvládnu, ale ty ostatní věci vylovit nejde,“ směje se Ema z Británie, zatímco si dopřává své těžce vydobyté sousto.

Ani mně se s hůlkami nedaří, a tak začínám sázet na barevné kousky želé. Je totiž měkké a hůlky se do něj při sklapnutí pěkně zaboří. Jak mi tak ale jídlo proplouvá pod rukama, říkám si, kde vlastně končí?

Na lovu v kyblíku

Kromě nudlí putují do korýtka s tekoucí vodou také rajčátka, kuličky hroznů nebo kousky želé

To co lidi nestihli ulovit, odchytáváme na konci skluzavky do kyblíku. Přecedíme a posíláme znovu dokola,“ vysvětluje mi Nanae, která má kýbl plný uplavaného jídla na starosti.

Není u něj ale sama. Desetiletý Amane už dávno lovení z korýtka vzdal a láduje se přímo z kyblíku. Lovení je prý velká zábava, ale Amane má nejraději kulaté věci a ty se nejlíp jedí takhle, přiznává mi klučina, zatímco se láduje červenými hrozny.

Tradice venkova

Ale ať už je jídlo vylovené z korýtka, nebo ne, všechna sousta mají společnou jednu věc – jsou dobře vychlazená a mimořádně osvěžující.

Je to starý letní zvyk. Všichni se tak při společné zábavě snažíme trochu zchladit,“ dodává Nanae s tím, že ona má Nagaši sómen spojený s horkými léty u prarodičů na venkově.

Restaurace Dášenka v Tokiu vaří českou klasiku. Jen Japonci si na ní pochutnávají trochu netradičně

Česká jídla si mohou japonští zákazníci napřed na menu prohlédnout

Když člověk žije dlouho v zahraničí, možná se mu občas zasteskne po pořádném českém bramboráku nebo svíčkové. Češi žijící v japonském Tokiu si ale takové stýskání mohou snadno vynahradit. Stačí totiž zajít do restaurace Dášenka v centru města. Funguje už jedenáct let a nabízí samé české klasiky, jak si ověřila i reportérka Marie Machytková.

I pro manžele Šiničiho a Megumi je zábava s plouvoucími nudlemi ztělesněním léta a také perfektní lék na přehřátí. Musím jim dát za pravdu – od lovení nudlí jsem totiž celá mokrá a dvorek komunitního centra začíná připomínat mokřady.

Dejte nudlím šanci

Obecně je s tímhle způsobem stravování spoustu práce a nepořádku. I proto se plovoucími nudlemi baví hlavně lidé mimo města. Že je nudlová skluzavka v Tokiu něčím mimořádným, potvrzují i kolemjdoucí, kteří na komunitní dvoreček pravidelně nakukují.

Když si díky těmhle zvědavcům uvědomím, jaké štěstí coby tokijský rezident vlastně mám, rozhodnu se dát korýtku ještě šanci a neohroženě se hůlkami vrhám do divokého nudlového proudu. A když bude stále hlad, kyblík na konci to vždycky jistí.

autoři: Marie Machytková , and
Spustit audio

Související