Jana Matesová: Rusové jsou ochotní zajít jakkoli daleko. Řešením ale nejsou vazalské smlouvy

Drakonická opatření, jak přežít zimu bez ruského plynu a dál neprohlubovat inflaci, zavádí řada evropských států. Jedním z nich je i Německo. „Provozovny v Německu budou vytápěny na pouhých 12 stupňů, ne na 19 jako u nás. Německá společnost to ale chápe,“ podotýká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Jana Matesová.

Čtěte také

Richard Hindls: Pod tlakem sankcí nebude trpět jen obyčejný Rus. Citelný zásah dostane i Evropa

„Lidé jsou sice nazlobení na předchozí vládu, že i po anexi Krymu dál prohlubovala závislost na Rusku a prodala největší německé zásobníky plynu Gazpromu, který je nenaplnil. Ale pro současná přísná opatření mají Němci pochopení,“ dodává.

Atmosféra ve společnosti je tak podle dlouholeté zástupkyně České republiky u Světové banky mnohem klidnější než u nás. A to i přesto, že nás čeká nepochybně nejobtížnější doba od roku 1990. „Tehdy ale měla naprostá většina společnosti odhodlání překonat všechno. Hlavně ať jsme z toho bývalého marastu venku.“

Plyn jako zbraň

Situace bude dál závislá na vývoji ruské agrese proti Ukrajině. „Je ale zjevné, že Rusové jsou ochotní zajít jakkoli daleko. Máme tady realistickou hrozbu jaderného ohrožení ze záporožské elektrárny. Máme tady úplnou destrukci Ukrajiny... Žádná varianta budoucího vývoje ale není v tom, že podepíšeme smlouvy s Ruskem na dodávky plynu. Opravdu ne. Plyn je jednou z hlavních zbraní v této válce,“ varuje Matesová.

Čtěte také

Pavel Havlíček: Jaká jsou pravidla ruské hry s plynem? Vydírat a popudit členské státy proti sobě

A přidává i další hrozbu ze strany Ruska – mezinárodní propagandu a ovlivňování politické situace v jednotlivých zemích. „To umí Rusko velmi dobře. Čili každá taková smlouva by Rusku dávala další možnost, jak s dodávkami plynu manipulovat, zavírat, otevírat kohoutky, jako to dělá teď celé Evropě.“

„V extrémní podobě jsme to zažívali přes 40 let. Dnes je samozřejmě jiná politická situace. Jsme součástí NATO a EU. Ale neříkejme si, že důsledky prokremelského nastolení by se projevily až v budoucnu. Československo byla jediná vyspělá demokracie v předválečné době ve střední Evropě, jedna z nejvyspělejších na světě. A přesto to trvalo necelé tři roky od konce druhé světové války do komunistického puče. Tyto věci mohou jít velmi rychle,“ varuje dál ekonomka.

Soběstačná Evropa?

Jak se tedy stát co nejrychleji soběstačnými? „Nepůjde to samozřejmě hned. A nikdy nepůjde o úplnou soběstačnost. Nerostné suroviny Evropa nemá. Zpracování chemických sloučenin je ekonomicky nebo ekologicky nevýhodné. Síť obnovitelných zdrojů vybudovanou nemáme. Je však třeba semknout se, zkrátit dodavatelské řetězce. A pokud jejich části budou na jiných kontinentech, tak jen ve spřátelených demokratických zemích,“ zdůrazňuje Matesová.

„Uvědomme si konečně, že poválečný systém založený na smlouvách se rozpadl. Panuje chaos. A podívejme se i na to, jak Rusko manipuluje s Afrikou, kam dlouhá desetiletí dováží zbraně. Kromě plynu si Putin také pohrává s cenami obilí, aby tam způsobil případně hladomor a migrační vlny do Evropy. Vyspělý demokratický svět s tržními ekonomikami prostě nemůže být závislý na zemích, které jsou k němu nepřátelské.“