Jan Vávra: Vládnout s Babišem, nebo spoléhat na to, že se znemožní?

8. březen 2018
Andrej Babiš

V novinovém rozhovoru Andrej Babiš potvrdil, že o žádnou skutečnou koalici – tedy spoluvládnutí a dělbu moci – nestojí. Jde mu jen o podporu vlastní vlády ve sněmovně, potom chce stát řídit sám.

Zapadá sem i odmítnutí závazku, že ANO nepřehlasuje sociální demokracii, pokud budou v koalici. Tento postup odpovídá jeho podnikatelskému stylu, kdy chtěl – máme-li věřit svědectvím jeho bývalých partnerů – mít vždycky všechno sám.

Sociální demokracii, která by se ráda na vládě podílela, dává Babiš veřejně najevo, že se bude hrát výhradně podle jeho not a že sociální demokraté nemají nic očekávat. O to bude vnitrostranické rozhodování těžší. Pokud by sociální demokracie s podporou ANO nesouhlasila, má Babiš v záloze SPD a komunisty.

Toto spojenectví – jak ukázala volba Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS – funguje bezchybně. Vzhledem k tomu, že šance ovlivňovat Babiše jako koaličního partnera je minimální, naskýtá se – kromě vnitrostranického rozhodování ČSSD – ještě podstatnější otázka: Mají demokratické strany nechat Babiše, aby se takzvaně historicky znemožnil spoluprací s Okamurou a komunisty?

Nehrozí potom, že zde bude Babiš vládnout navěky? Nebo nemůže mít Babišova vláda spolu s extrémní pravicí a komunisty pro zemi zásadní devastující účinky?

Tisíce lidí demonstroly proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů

Hodně drobné a málo viditelné práce

Problém je, že takzvaně tradiční nebo demokratické strany moc možností nemají. V tuto chvíli porazit Babiše ve volbách nelze. Preference ukazují, že nemalá část populace pokládá autokratický styl vlády, o jaký Babiš usiluje, za záruku efektivního řízení státu. To by mělo vystřídat neefektivní způsob předchozích vlád. Jestli to nebude všechno přesně podle pravidel, není pro většinu jeho voličů až tak důležité.

Pokud se tedy bude zemi hospodářsky dařit, což se díky růstu evropské ekonomiky a obecně příznivé ekonomické situaci bude - bez ohledu na to, kdo bude vládnout - může Babiš v příštích volbách ještě posílit a pak už žádné skutečné volby být nemusí.

Jak by se tedy měly demokratické strany zachovat? Mírný vzestup preferencí Pirátů naznačuje, jaká strategie má smysl. Důsledně trvat na svém programu, samozřejmě za předpokladu, že nějaký mají. Být spíše pozitivní opozicí, aspoň v tom smyslu, že říkám, co chci, více než, co nechci. Prosazovat alternativní model společnosti, než je Babišův, Okamurův či ten komunistický.

Rozhodně s nimi nespolupracovat, jako to udělala ODS, když podpořila návrh SPD směřující ke kriminalizaci islámu jako nepřátelské ideologie. Obracet se na veřejnost a snažit se spolupracovat s občanskou společností. Babišova rychlá reakce na protesty veřejnosti proti zvolení Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS ukazují, na co pan premiér v demisi skutečně slyší.

Jan Vávra

Naštěstí se ukazuje, že česká společnost si všechno líbit nenechá. Znamená to samozřejmě hodně drobné a málo viditelné politické práce. Ale takzvaně tradiční strany hrají teď o hodně. Je ovšem otázkou, zda si to uvědomují.

autor:Jan Vávra
  • Aktuální dění
  • Komentář