Jan Vávra: Utratíme, rozkrademe nebo smysluplně využijeme?

5. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Babiš

Euroskeptičtí politici s oblibou tvrdí, že evropské dotace zvyšují míru korupce v České republice.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Pokud mají skutečně pravdu, nevypovídá to ovšem o škodlivosti evropských dotací, nýbrž o nedostatku základních civilizačních návyků nás samotných. V takovém Portugalsku nebo Rakousku, které vstoupily do EU před námi, dotace míru korupce nezvýšily. Naopak přispěly k rozvoji země a vyrovnání rozdílů s nejbohatšími státy Evropské unie.

Čtěte také

To se u nás bohužel nestalo. Buď jsme dotace nedokázali vyčerpat, nebo jsme je utratili za nesmysly, nebo jsme je opravdu rozkradli, jak o tom svědčí třeba rozsáhlá kauza Regionálního operačního programu Severozápad.

Nahlíženo optikou našich euroskeptiků, Evropská unie na nás teď přichystala dosud asi nejmasivnější korupční pokušení. V příštích letech dorazí do České republiky z Fondu obnovy 960 miliard korun. A dalších 400 miliard korun si budeme moci ze společné pokladny Unie půjčit na výhodných úvěrech.

Naštěstí pro nás – obyčejné občany – to ale nejsou takzvaně volné peníze, po kterých tak touží Andrej Babiš, který na rozdíl od evropských politiků a úředníků ví nejlépe, kam peníze poslat. Naše vláda bude muset do Bruselu nejdřív poslat jasný Národní plán obnovy, který bude definovat, za co chceme miliardy z EU utratit. Plán obnovy musí schválit ostatní země Unie.

Smysluplný plán

Národní ekonomická rada vlády (NERV), tedy poradní orgán, vypracoval koncem minulého týdne první návrh, kam by miliardy na obnovu po koroně měly jít. Pokud můžeme soudit z dostupných informací, jde o smysluplnou strategii. NERV navrhuje, aby vláda vybrala čtyři až šest perspektivních oborů, kam peníze nasměruje. NERV je nedefinoval, ale měly by to být obory, kde už teď dosahujeme vysoké produktivity práce.

Čtěte také

Ze statistik vyplývá, že to mohou být informační technologie, biotechnologie, farmacie. Prioritou má být podle NERVu digitalizace. Nakonec právě koronavirová epidemie odhalila, jak zaostalá je v této oblasti státní správa. Podle NERVu by například do roku 2021 měli všichni Češi získat digitální identitu, s jejíž pomocí by mohli komunikovat se všemi úřady. NERV také navrhuje, aby stát zavedl daňové úlevy na investice lidí do optických kabelů na připojení domácnosti a daňový odpočet na domácí internet.

Další oblastí, kam by měly evropské peníze směřovat, je zlepšení vzdělávání. NERV navrhuje pravidelné žebříčky kvality vysokých škol, včetně výšky platů a uplatnění jejich absolventů. To, aby si každý zájemce o studium mohl udělat obrázek, co mu dotyčná univerzita nabízí. Počítá se i s žebříčky středních škol. Státní maturita by se měla upravit podle vzoru zemí, které jsou na tom se vzděláváním lépe, a měla by co nejdříve zavést povinná matematika. Tu ovšem parlament před dvěma měsíci zrušil.

Není moc času

A tím se dostáváme k otázce, co se z tohoto celkem ambiciózního plánu nakonec podaří prosadit. Vláda mnoho času nemá. Návrh na rozdělení 960 miliard by měla schválit 7. září, po připomínkovém řízení by na konci září měla přijmout definitivní verzi. Teprve pak začnou vyjednávání v Bruselu, která mohou trvat měsíce. Přitom první projekty na koronové miliardy se mají začít předkládat už od září.

Jan Vávra

Ačkoli v návrhu NERVu schází investice do ekologické transformace, představuje celkem rozumný plán, jak evropské miliardy smysluplně použít. Pokud se ho nepodaří realizovat, bude to především kvůli neschopnosti nebo přímo zlé vůli našich politiků. Veřejnost by tentokrát měla opravdu ostražitě hlídat, kde všechny ty miliardy skončí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio

Související