Jan Vávra: Opatrná obrana našich zájmů
Obrana národních zájmů je již desetiletí evergreen české politiky, i když žádný politik nikdy nedefinoval, co národní zájmy jsou. Nejasnosti panují i dnes. Premiér Babiš před hlasováním o vyslovení nedůvěry zmínil jako příklad boje za české zájmy například vyhoštění ruských diplomatů – to mu samozřejmě nejde upřít.
Nejvíce času ale věnoval boji proti migrantům, kteří ve skutečnosti nikdy do ČR nechtěli a nechtějí. Přitom v současnosti existuje jiný reálný problém, který vážně ohrožuje naši tolik oslavovanou suverenitu. Jde o těžbu uhlí polskou společností v dole Turów v těsné blízkosti našich hranic.
Čtěte také
Místní lidé už dlouho upozorňují, že vlivem těžby klesá na naší straně hranice hladina podzemních vod a že kvůli těžbě mohou vyschnout desítky kilometrů půdy na českém území. Poláci tedy těží doslova na náš účet a na naše obavy se neohlížejí, protože prý jejich lokální ekonomika je na dolu a s ním související elektrárně závislá.
Nedávno se vládě podařilo dosáhnout významného úspěchu, když Soudní dvůr EU nařídil Polsku těžbu v dole okamžitě zastavit. Polsko se ovšem odmítlo soudnímu rozhodnutí podřídit. Na to česká vláda reagovala přáním, aby ministři životního prostředí a zahraničí sjednali s Polskem mezivládní dohodu. Zároveň chce navrhnout Soudnímu dvoru EU, aby Polsku uložil penále ve výši pěti milionů eur za každý den těžby.
Poláci k nám přistupují s despektem
Při bližším zkoumání geneze postupu vlády ale zjistíme, že každý její krok byl učiněn až po dlouhém nátlaku občanské veřejnosti, ekologických aktivistů a nevládních organizací. Ty na případu pracují už čtvrtým rokem a od začátku podle svých slov narážely na obrovskou nechuť ministerstva životního prostředí cokoliv podnikat. Situace se údajně pohnula až po zásahu ministerstva zahraničních věcí – pomohl při tom i Liberecký kraj. Podobně jako s podáním žaloby museli nevládní právníci a ekologové tlačit na vládu, aby uplatnila vůči polské straně za pokračování v těžbě penále. Do toho se také předtím nikomu nechtělo.
Čtěte také
Neochotná obrana našich zájmů ale dál pokračuje. Podle Pavla France, ředitele mezinárodního týmu právníků s názvem Frank Bolt, se vláda spokojila s tím, že dostane z Polska miliardu korun. To ovšem pokryje pouze náklady na vodovod, který má přivést vodu z Jizerských hor. Další škody už neřeší. Nevládní organizace si navíc stěžují, že jednání probíhají velmi netransparentně a utajeně. Podle Pavla France existuje hodně signálů, že se ministerstvo životního prostředí chce s Polskem rychle dohodnout – to pochopitelně oslabuje naši pozici.
Podle nevládních právníků k nám přistupovali Poláci při jednáních vždy s despektem. Polsko nás vidí zcela opačně, než se vnímáme my. Mají nás za slabochy, kteří se nikdy nebyli schopni bránit. Je otázkou, jestli chování naší vlády nepotvrzuje, že mají vlastně pravdu.
O důvodech, proč vláda vůči Polsku hájí národní zájmy tak neochotně, jako by si nechtěla polskou vládu naštvat, můžeme jen spekulovat. Takže nakonec jde vidět naději především v tom, že se do žaloby na Polsko, kterou Česká republika podala, zapojí jako vedlejší účastník Evropská komise. To znamená, že i tento problém za nás bude opět řešit EU, na kterou tak rádi svalujeme všechny problémy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
