Jan Vávra: O zlých Němcích a hodných Češích

21. červen 2018

Výroky Angely Merkelové, pronesené na německém „Dni útěku a vyhnání“, o tom, že poválečný odsun Němců neměl morální ani politické ospravedlnění, roztočily na domácí scéně obvyklý kolotoč pohoršení.

Nad tím, jak může příslušník národa, který má na svědomí hrůzy druhé světové války, říct něco proti odsunu, který byl přece aktem dějinné spravedlnosti. Podle premiéra Babiše Merkelová jitří rány. To je možná pravda, pokud těmi ranami nazveme naši urputnou snahu vymazat z kolektivní paměti naše vlastní prohřešky. Tím myslím chování po skončení druhé světové války, zejména vraždění civilního obyvatelstva.

Odsun Němců z Brna na historickém snímku.

Premiérovi Babišovi vadí výrok pronesený v době, kdy si - podle něho - připomínáme hrůzy heydrichiády, Lidice, Ležáky a zabití našich parašutistů. Bohužel bychom si v těchto dnech měli připomenout i jiné výročí.

V červnu 1945 povraždili vojáci Svobodovy armády v Postoloprtech u Žatce stovky až tisíce německých civilistů. Byly mezi nimi ženy i děti. V Lidicích, kde Němci za války zavraždili 340 mužů, žen a dětí, stojí velký památník, u kterého si tuto tragédii každý rok slavnostně připomínáme.

V Postoloprtech, kde Češi po válce zavraždili nejméně 763, spíše však 2 až 3 tisíce mužů, žen a dětí, byla po dlouhém úsilí instalována na místním hřbitově malá destička, kde není ani slovo o počtu obětí nebo o tom, že jimi byli Němci. A celou dobu je ticho, toto výročí si nikdo nedovolí připomenout.

02069868.jpeg

Odsun Němců morálně určitě ospravedlnitelný není, politické ospravedlnění je více než sporné, nakonec to byla jedna z věcí, která nás zařadila do východního bloku. Pro nás samotné byl odsun Němců svéráznou formou vyrovnání se s vlastním selháním, kdy jsme v roce 1938 bez boje kapitulovali. Sudetští Němci se tak stali obětním beránkem naší frustrace z vlastního ponížení.

Merkelová kritikou poválečného vyhnání Němců cílila na ministra vnitra Seehofera, tvrdí politoložka

Angela Merkelová a Horst Seehofer

Výrok německé kancléřky Angely Merkelové o tom, že pro poválečné vyhnání Němců ze střední a východní Evropy neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, vzbudil v Česku silné reakce. Svůj nesouhlas s ním vyjádřil prezident Miloš Zeman, a také premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, podle kterého tato slova jitří staré rány.

Nejde tedy o německý, ale o náš problém. Zatímco Němci prošli - samozřejmě zpočátku pod vedením Američanů – procesem denacifikace a dodnes si připomínají zlo, které nacismus způsobil, my odmítáme přiznat jakoukoli vinu za masakry nevinných civilistů. Přitom masakr v Postoloprtech je pravděpodobně největší genocidou, jaká byla v Evropě spáchána od konce druhé světové války až do masakru ve Srebrenici.

Máme-li na prezidentské standartě vyšito heslo Pravda vítězí, neměli bychom před pravdou zavírat oči, samozřejmě pokud nechceme tu standartu vyměnit. Historická pravda je psána vítězi a málokdy beze zbytku odpovídá skutečnosti.

Jan Vávra

Ale pokud možno ne příliš zkreslený – nebo aspoň ne narůžovo lakovaný – pohled na vlastní minulost je podmínkou duševního zdraví jednotlivce i národa. Pokud budeme nadále setrvávat v pohádce o tom, že jsme byli vždy jen nevinnou obětí a ničeho zlého se nedopustili, budeme touto obětí znovu a znovu.

autor: Jan Vávra
Spustit audio