Jan Vávra: Můžeme vytvořit Evropský národ?
V souvislosti se zvýšeným počtem hlasů odevzdaných během nedávných voleb do Evropského parlamentu protievropským stranám se většinou hovoří o reakci veřejnosti na deficit demokracie v EU. Zastánci této teorie tvrdí, že Evropský parlament není svrchovaným reprezentantem vůle lidu, jako jsou klasické národní parlamenty.
Dalšími nedemokratickými prvky jsou Evropská komise se svými úředníky, kteří se snaží občanům vnucovat byrokratické normy, a nakonec samotná Evropská rada, kde o všem podstatném rozhodují národní vládci na svých utajených nočních jednáních.
Na tom všem je samozřejmě značná část pravdy. Největší díl viny ovšem nesou sami evropští lídři, kteří - pokud mohou - svádějí své domácí problémy na EU. Vyplývá to ze skutečnosti, že svoji legitimitu odvozují od národních voleb a proto vždycky hovoří tak, aby se zalíbili především domácímu publiku.
Na druhou stranu je zřejmé, že třeba ve Francii a Británii volili voliči antievropské strany, aby tak potrestali své národní reprezentace za čistě domácí problémy. Připomíná to trochu naše referendum proti poplatkům ve zdravotnictví, na které se svého času zvrhly volby do krajských zastupitelstev.
Domácí problémy řady evropských vlád nejsou ovšem způsobeny demokratickým deficitem EU. Zejména hospodářské problémy většiny národních evropských vlád jsou důsledkem globálně propojené ekonomiky, proti jejíž síle nemají národní reprezentace fungující instrumenty.
Větší integrace ekonomik, včetně společné fiskální politiky je samozřejmě racionální reakcí, bohužel to politici svým národům dostatečně nevysvětlují. Veřejnosti nelze mít za zlé, že se v dobách krize utíká k jistotám, kterých v relativizujícím se světě ubývá. Nejspolehlivější jistotou je tak pro většinu lidí stále národ.
EU má tedy dvě možnosti, jak takzvaný deficit demokracie ve fungování EU odstranit. Může samozřejmě rozvolnit svazek a ponechat klíčové pravomoci národním státům. Ekonomické problémy to ale nevyřeší, protože především malé státy budou vydány všanc globálním finančním trhům.
Druhou možností je rozšířit pravomoci Evropského parlamentu a přiblížit jeho fungování parlamentní demokracii. To znamená víceméně federalizaci EU. Národní reprezentace by se ovšem musely vzdát některých svých pravomocí. Zároveň by politici - a intelektuální elity - museli začít pracovat na ideji, která by vytvořila evropskou komunitu, tak jako se v 18. a 19. století vytvářely ideje jednotlivých národů. Teorie, že národy vznikají pouze přirozenou cestou, neplatí. Kupříkladu novodobý český národ vznikl jako projekt domácích elit. Proč by tak nemohl vzniknout i evropský národ?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
