Jan Vávra: Letošním trendem jsou miliardáři

24. duben 2022

Novinkou blížící se prezidentské volby je vzrůstající počet českých miliardářů, kteří touží stát se prezidentem. Po Karlu Janečkovi a pravděpodobném kandidátovi Andreji Babišovi chce usilovat o prezidentský úřad i výrobce betonových dlažeb Tomáš Březina. K tomu nutno připočíst dalšího podnikatele, zakladatele softwarové firmy Karla Diviše.

Pokud bychom měli použít sportovní terminologii, tak si naši boháči podle nejnovějšího modelu Medianu nevedou úplně nejhůře. V prvním kole prezidentské volby by Andrej Babiš získal 25 procent, druhý je generál Petr Pavel s 20 procenty, třetí senátor Pavel Fischer se 7,5 procenty. 5 procent přisoudil výzkum miliardáři Karlu Janečkovi, stejně je na tom bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a odborář Josef Středula. Zaostává jen Karel Diviš. Tomáš Březina zatím hodnocen nebyl.

Myslí to upřímně?

Čtěte také

Co vede české podnikatele k tomu, že chtějí zastávat úřad prezidenta? Většina z nich argumentuje svými schopnostmi. Můžeme se tedy jen domýšlet, jestli to s úřadem hlavy státu myslí vážně, nebo chtějí jen pomoct svému byznysu – tak jak to podle zákulisních informací původně zamýšlel i Donald Trump –, nebo se jen nudí a chtějí zkusit ještě něco nového.

Před minulou prezidentskou volbou byla tendence hledat jako protikandidáta Miloši Zemanovi váženou osobnost se státnickými vlastnostmi s nezpochybnitelným morálním kreditem. Tedy někoho, kdo by symbolizoval věrnost polistopadovým ideálům svobody a demokracie. Nakonec proto vznikla takzvaná Kroměřížská výzva, která varovala před „nebezpečím zvratu od demokratického vývoje k autoritativní formě vlády populistů a posunu naší země do sféry vlivu nedemokratických režimů“. Dnes žádnou Kroměřížskou výzvu nevidíme, situace přitom – už kvůli válce na Ukrajině – není méně vyhrocená.

Morální autorita

Čtěte také

Naše společnost zatím nevygenerovala žádného kandidáta, který by – aspoň v náznaku – mohl pokračovat v tradici nastolené Tomášem Garriguem Masarykem nebo Václavem Havlem.

V době informačního chaosu a komunikační hojnosti sociálních sítí je samozřejmě téměř nemožné nalézt nezpochybnitelnou osobnost, kterou by společnost uznávala jako morální autoritu. Jenže mezi zatím favorizovanými kandidáty nenajdeme nikoho, kdo by měl šanci se tomu aspoň přiblížit. U zatím vedoucího Andreje Babiše jsou morální kvality tím nejslabším místem. Ale ani druhý kandidát v pořadí – generál Petr Pavel – není se svým členstvím v normalizační KSČ v 80. letech zrovna vzorem mravní integrity a pevného charakteru.

V liberální společnosti nabídka vždycky reaguje na poptávku. To platí i v soutěži idejí a státnických vlastností, kterou jsou prezidentské volby. Mohlo by se tedy zdát, že po takových vlastnostech už není ve společnosti poptávka. To ale popírá výsledek posledních parlamentních voleb, ve kterých koalice Spolu dosáhla tak dobrého výsledku mimo jiné díky osobnímu kreditu předsedy ODS Petra Fialy. Naše společnost – dokonce i naše politická scéna – tedy alespoň několika osobnostmi, které mají jakýsi morální kredit, disponuje. Můžeme tedy doufat, že se někdo takový ještě vynoří. Teprve pak uvidíme, jaká je po státnících s morální autoritou skutečně poptávka.

Jan Vávra

Občanská společnost by se mohla inspirovat Slovenskem, kde se tři čtvrtě roku před volbami náhle vynořila téměř neznámá Zuzana Čaputová. A dnes ji můžeme Slovákům jen závidět.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio

Související