Jan Vávra: Kulturní války našich konzervativců
Nedávno schválila Poslanecká sněmovna zákon o oznamovatelích protiprávního jednání, který vychází z evropské směrnice. Protikorupční organizace i někteří politici prosazovali, aby se ochrana oznamovatelů vztahovala i na anonymní podání, ovšem poslanci ODS, KDU-ČSL a ANO to shodně odmítli.
Čtěte také
Protože nejde o první programové souznění mezi ODS a ANO, možná vidíme zárodky budoucí vládní koalice. Podle protikorupčních organizací patřil k hlavním zastáncům této podoby zákona nejdéle sloužící český poslanec a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „V oblasti protikorupčních pravidel, transparentnější politiky a férovějšího státu má Benda dlouhodobě zdrženlivé až odmítavé postoje," komentoval to právník Věnek Bohuš z organizace Rekonstrukce státu.
Podobně na Marka Bendu nahlížejí i aktivisté bojující za lidská práva, protože patří k nejprominentnějším odpůrcům ratifikace Istanbulské úmluvy, která řeší násilí na ženách a domácí násilí či k odpůrcům uzákonění manželství pro páry stejného pohlaví. "Dlouhodobě brání pokroku," stěžuje si Filip Milde z iniciativy Jsme fér. "Přitom by měl svobodu, rovnost a důstojnost chránit už proto, že jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod," dodává.
Ideologická motivace?
Někdo by se tedy mohl divit, proč syn jednoho z nejstatečnějších bojovníků za lidská a občanská práva prosazování těchto práv spíše brání. Otec Václav Benda si v dobách komunismu odseděl – společně ještě s Petrem Uhlem – asi nejvíc ze všech disidentů.
Čtěte také
Ovšem zatímco se otec podílel na založení Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných, syn nyní omezuje možnosti zaměstnanců oznamovat protiprávní jednání zaměstnavatele. Otec bojoval proti násilí komunistické moci, syn bojuje proti právní úpravě chránící před násilím ženy.
Marek Benda je hluboce věřící člověk. Jeho vytrvalá snaha pomoci hazardnímu průmyslu snížením daní sice nepůsobí příliš křesťansky, přesto si můžeme být téměř jisti, že jeho postoje k potírání korupce, trestání násilí na ženách i ke stejnopohlavním manželstvím jsou motivovány čistě ideově. Marek Benda je určitě přesvědčen, že odmítáním anonymity takzvaných udavačů či ochranou rodinného soukromí pokračuje v odkazu svého konzervativního otce.
Nesmyslnost pravice a levice
Bendův postoj ovšem není ojedinělý a souvisí se snahou většiny národních konzervativců spojit liberální demokracii a ekonomickou dynamiku globalizovaného světa s tradičními hodnotami a dříve platnými pořádky. Tato nostalgie po světě, kde všechno bylo přehledné, je o to silnější, oč méně prostoru dnes politici mají.
Ekonomiku ovládají mnohem více než národní vlády nadnárodní společnosti a dřívější dělení na levici a pravici ztrácí smysl, protože návody na řešení ekonomických problémů jsou u levice a pravice víceméně stejné. Z nedostatku příležitostí se odlišit a nedostatku invence, se hnací silou politického soupeření staly kulturní války.
Problémem ovšem je, že zatímco v klasickém politickém sporu šlo o přesvědčování veřejnosti či politických soupeřů, v kulturní válkách jde o potvrzování sebe sama. Jak upozorňuje filosof Pavel Barša, aspiraci k vytváření a sdílení společného světa tak v případě kulturních válek vystřídala potřeba přitakat vlastní diferenci.
Potřebou potvrzovat vlastní identitu tak naši konzervativci společnost stále více polarizují, čímž jen kypří půdu pro nejrůznější populisty.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.