Jan Vávra: Která verze Blažkovy kauzy je horší?
Z toho, co víme o Blažkově kauze – tedy kromě toho, že by se spíš hodila někam do Ázerbájdžánu – se rýsují dvě základní vysvětlení.
Buď šlo ze strany politiků a státu o projev totální ignorance a neznalosti digitálního prostředí, nebo naopak o cynickou dohodu s podsvětím, při které se parta politiků ODS a s nimi spřízněných právníků snažila dostat k nelegálně vydělaným kryptoměnám.
Čtěte také
Petr Fiala se nás snaží přesvědčit o první variantě. Prý to Blažek myslel dobře, chtěl pomoci svému rezortu, ale byl naivní a někdo mohl chtít zneužít stát. ODS zřejmě doufá, že kauzu nějak vysedí, i když nepříliš důstojná obrana spíš jen zničí Fialovu pověst slušného politika. Zatím to nevypadá, že by veřejnost verzi o popletených politicích ODS uvěřila a novináři kladou další a další otázky.
Jak mohl například Nejvyšší soud a pak i Krajský soud v Brně rozhodnout, že dealer Jiřikovský nemůže mít bitcoiny, a proto má nárok na svá data, když dva roky dealerův advokát Kárim Titz přesvědčoval ministra Blažka, aby mu pomohl se zabavenou elektronikou, protože může obsahovat bitcoiny velmi vysoké hodnoty? Jak mohl soudní znalec oficiálně potvrdit, že v elektronice je o 9 miliard méně, než tam skutečně bylo?
Čtěte také
Jak mohl notář, který u otevření peněženky fyzicky ani nebyl – mimochodem za to dostal 150 tisíc, vyhotovit jen na základě snímku obrazovky doklad o počtu bitcoinů? Proč znalec nebo notář celou transakci nenahlásili, jak jim to ukládá zákon proti praní špinavých peněz? Proč státní zástupce najednou přestal požadovat smazání dat, která mohla obsahovat výnosy z trestné činnosti? Proč Nejvyšší soud zcela popřel předchozí rozsudky dvou nižších instancí a rozhodl, že police musí Jiřikovskému vrátit zabavenou elektroniku i se všemi daty?
Podle České kryptoměnové asociace stát při přijetí bitcoinového daru nesplnil základní náležitosti, kterými se musí řídit jakýkoliv regulovaný subjekt podléhající evropskému nařízení nebo zákonu proti praní špinavých peněz.
Čtěte také
Důvěru nevzbuzuje ani skutečnost, že ministr Blažek, jeho náměstek, dealerův advokát, soudní znalec, notář – ti všichni se z Brna velmi dobře znají a mají za sebou společné podnikaní nebo jinou spolupráci.
Řada z nich, včetně Blažka, se velmi dobře zná s bývalým Zemanovým poradcem Nejedlým, který má spolu s bývalým kancléřem Mynářem dobé vztahy s předsedou Nejvyššího soudu Angyalossym. To samozřejmě nic nedokazuje, ale podivných náhod je příliš.
Krize důvěry v demokracii
A verzi o komplotu napomáhá i ministr financí Stanjura, který věděl o bitcoinové kauze, a přesto den před jejím vypuknutím navrhl pozměňovací návrh, který by osvobodil od daně bitcoinové miliardáře.
Čtěte také
Těžko říct, která z těch dvou variant Blažkovy kauzy je pro nás lepší. Jestli možnost, že o nás rozhodují naivní, současného světa neznalí hlupáci nebo naopak, že nám vládnou cyničtí desperáti, kteří se klidně domluví s podsvětím, když je na tom možné vydělat.
Z vládního tábora se teď ozývají hlasy, že čtyři měsíce před volbami prý nemá smysl vyvolávat ústavní krizi. Ovšem mnohem závažnější než ústavní krize, je krize důvěry v demokracii, která povede k ještě drtivějšímu vítězství nacionálních a extrémistických stran. Takový případ spolupráce politiků s podsvětím jsme tu totiž ještě neměli.
Pokud chce premiér Fiala a celá ODS ještě něco zachránit, musí co nejrychleji a nejvěrohodněji zodpovědět všechny otázky a vyvodit z toho jasné důsledky. Jinak ponese hlavní odpovědnost za prohru liberální demokracie a vítězství proruských sil.
Autor je publicista
