Jan Potměšil: Způsob, jakým Miloš Zeman nabízí témata, a jeho kontakty s Putinem mě znepokojují

3. únor 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Potměšil

„Toužil jsem po změně na Hradě a myslím, že by to bylo zdravé pro celou naši společnost. Nicméně je to daň demokratických voleb, že to nedopadlo jinak. Ale velké úsilí, které bylo kvůli této změně vynaloženo, mě tím pádem nedělá nešťastným," říká herec Jan Potměšil, host Barbory Tachecí a Osobnosti Plus.

„Prezidentská volba se mě velmi týkala a prožíval jsem ji intenzivně. Sám, s rodinou a s kolegy v divadle, protože jsme ji řešili a snažili jsme se udělat kroky k tomu, aby se voleb zúčastnilo, pokud možno, co nejvíce lidí."

„Myslím, že je důležité o věcech mluvit a zajímat se o ně, a to i pod povrch a v souvislostech. Ne tak, že jednoho znám a druhého neznám. Chci poznat všechny a nějakým způsobem se pokusím podle vlastního vědomí a svědomí rozhodnout co nejlépe,“ dodává herec, který se na kampani za zvýšení volební účasti osobně podílel.


Herec Jan Potměšil se narodil 31. března 1966 v Praze. Poprvé účinkoval v osmi letech v cyklu diváckých televizních příběhů Bakaláři. Vystudoval herectví na pražské DAMU. 8. prosince 1989, krátce poté, co se účastnil listopadových demonstrací, utrpěl při automobilové havárii zranění páteře, po kterém částečně ochrnul. Po dlouhém léčení a rehabilitaci je upoután na invalidní vozík, ale nadále je aktivním hercem. V současnosti je členem Divadelního spolku Kašpar, který hraje v Divadle v Celetné. Ztvárňuje zde řadu rolí, z nichž nejúspěšnější je patrně hlavní postava ve hře Růže pro Algernon. Tato hra se úspěšně hraje přes 20 let. Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal Cenu Alfréda Radoka. Je ženatý a má syna Jana.

Na východ proti srsti

O rozhodování o hlavě státu uvažuje Jan Potměšil jako o ryze subjektivním kroku: „Uvědomil jsem si, že pro mě osobně je podstatné, že mě zajímá i způsob chování a nabízení témat – a jakých témat, které preferují kandidáti. A v této věci už mám problém a tendence Miloše Zemana kontaktovat, navštěvovat a směřovat na východ naši zemi, je mně proti srsti. Blízké kontakty s Putinem, Ruskem, Čínou a podobnými krajinami mně nejsou sympatické, nemyslím si o tom nic dobrého a mám z toho obavu.“

Velké vítězství

V roce 1989 se stala Janu Potměšilovi vážná autonehoda cestou z Ostravy, kde byl informovat dělníky o revolučním dění v Praze. Rekonvalescence trvala celé roky. Moderátorku zajímá, jaké roviny poznání doprovázely uzdravení a byly důsledkem jeho zkušenosti. „Zjistil jsem, že mám důvěru a že jsem se úplně uklidnil. Přestal jsem být nervózní a myslet na to, že jsem hrával fotbal, hodně sportoval, lyžoval... Přestal jsem to řešit. Najednou jsem cítil, že jsem krůček po krůčku stále dál, že nebudu skuhrat a věnoval jsem se tomu, co jsem mohl,“ odpovídá a pokračuje:


Náš národ by potřeboval, abychom vedli diskuse a dokázali přijmout, nebo respektovat jiný názor.Jan Potměšil

„A najednou jsem zjistil, že je všechno možné. I věci, které dosud neumím, ale chci je zkusit. Vztahoval jsem se k tomu, že jsem dostal šanci a příležitost se to naučit, třeba i to, zavázat si zase tkaničku. Ale protože svalové propojení a jejich skupiny si zvykly na jinou situaci, všechno mě strašně bolelo a ohnout se bylo téměř neřešitelným problémem. Sestřička, která mě motivovala, říkala, ať to zkusím, protože když to nezkusím, tak se nedozvím, že bych to mohl dokázat, a budu pořád někoho potřebovat za zády. Možná jsem byl na ni protivný, bylo mně to nepříjemné a bolelo mě to. Ale ona měla trpělivost, nakonec jsem se kousnul a tu botu jsem si obul a zavázal si tkaničku a bylo to velké vítězství.“

Jak se Jan Potměšil po milimetrech vracel po úrazu páteře do života a jaké bylo jeho procitnutí do demokratické společnosti? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Barbory Tachecí a Osobnosti Plus >>
autoři: bta , kte
Spustit audio