Jan Pačes: Ke kolektivní imunitě už nestačí proočkovat 70 % populace. Navíc nás čeká druhá generace vakcín

14. květen 2021

„Původní predikce vycházela z wuchanského viru. Máme už ale nové varianty,“ vysvětluje molekulární biolog. „Druhá generace vakcín, která je teď ve fázi klinického testování, by už měla být univerzálnější.“

Před začátkem očkování se tvrdilo, že kolektivní imunity by mělo být dosaženo po proočkování asi 70 % populace. „Bylo to tak. Ale už to tak není,“ varuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce molekulární genetik Jan Pačes.

Potřebujeme větší proočkovanost

„Tohle číslo souvisí s tím, jak je ten virus nakažlivý. Původní wuchanský virus byl nějak nakažlivý. Ale bohužel jsme mu dovolili se rozšířit do celého světa, čímž jsme si vypěstovali varianty, které jsou více infekčnější, šíří se rychleji, než ta původní. Nevíme ani, jak moc. A navíc se objevují další varianty.“

Čtěte také

„Každé takové zvýšení rychlosti samozřejmě znamená i nutnost většího procenta lidí, kteří mají imunitu,“ vysvětluje Pačes. „Dobrá zpráva je, že očkování funguje velice dobře. A když se to povede, tak z toho budeme venku alespoň na nějakou dobu.“

„Třeba v Izraeli se očkují už jen nejmladší skupiny a počet nově nakažených tam klesá velice rychle. Už se pohybuje v nízkých desítkách denně. A počet zemřelých je prakticky na nule. To je dobrý příklad země, kde se to podařilo vyřešit.“

Nové očkování na podzim?

Ačkoliv je u nás naočkován jen zlomek populace, už teď se spekuluje o druhém kole očkování na podzim. Bude to nezbytné? Velká Británie už to plánuje. Jde o vakcíny, které se teď schvalují? „Jde o vakcíny, kterými se už teď očkuje, ale bude to druhá generace, která bude mít širší záběr.“

Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky České akademie věd.

„Nové varianty, které se objevují, jsou totiž dvojího typu,“ vysvětluje genetik. „Jedna se lépe adaptuje na člověka a pak se lépe šíří a mívá i horší průběh. Druhé varianty se nemohou tak šířit kvůli očkování nebo imunitě, a tak se snaží té imunitě vyhnout.“

„Naše imunita, protilátka, rozpoznává nějaký tvar na povrchu viru, kterých ale není mnoho. Na spike proteinu, na té štětičce, která trčí z viru, jsme zatím objevili šest takových míst. Když každé z těchto šesti míst zmutuje, protilátka, která na to místo funguje, fungovat přestane nebo funguje výrazně hůř. Takže každá mutace trošku sníží naši předcházející snahu. Ale není to absolutní,“ uklidňuje.

„Na tohle naštěstí moderní vakcíny umí dobře zareagovat. Na varianty, které se třeba ještě ani nešíří, ale my víme, že by mohly, protože to umíme počítačově odvodit, můžeme udělat takovou vakcínu, která bude proti všem. To jsme na začátku neudělali. Ale druhá generace vakcín, která je teď ve fázi klinického testování, by už měla být univerzálnější.“

Další témata: uvolňování restrikcí; kde děláme největší chybu; odebírání patentům výrobců vakcín; má smysl udělat si test na protilátky a podle toho plánovat očkování; jak dlouho se ještě budeme muset testovat; proč očkovat mladistvé.

autoři: Zita Senková , Jan Pačes , rota
Spustit audio

Související