Jan Mládek: Omezení dodávek plynu z Ruska se bát nemusíme

Jan Mládek

Evropa řeší migrační krizi i hrozbu odchodu Velké Británie z osmadvacítky. Co by pro český průmysl znamenal rozpad Schengenu a tzv. Brexit? A co se bude dít po 1. březnu? Zůstane Alena Vitásková v čele úřadu? A jak je na tom Česko s energetickou soběstačností?

Nejen o tom s hostem Interview Plus – ministrem průmyslu a obchodu z ČSSD Janem Mládekem.

EU bude na dnes začínajícím Summitu řešit britské požadavky před referendem o setrvání v Unii. - Co by pro českou ekonomiku znamenal odchod VB z EU? Je na tuto variantu ČR připravena? Máte nějaké scénáře?

„My zatím scénáře na to, co by se stalo, nemáme. Pevně doufám, že tato situace nenastane a upřímně řečeno by se ten scénář strašně špatně dělal z objektivních důvodů. Kdyby britští voliči rozhodli, že nechtějí setrvat v EU, tak by muselo začít jednání mezi Spojeným královstvím a EU o jakémsi rozvodu. A ten by mohl být tzv. sametový, nebo by mohl být nepřátelský. A v případě nekorektního rozvodu by ty náklady mohly bát docela velké pro obě strany,“ uvádí ministr průmyslu a obchodu z ČSSD Jan Mládek.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý pro Český rozhlas Plus koncem ledna uvedl, že Spojené království (UK) je 5. největším exportním trhem pro ČR a 14. největším importním trhem. My jsme 21. největší importní trh pro UK. UK je pro nás 3. nejefektivnější partner z hlediska přebytku obchodní bilance.

„Británie je zásadní obchodní partner, ale nevím, co přesně by znamenalo, kdyby se Británie rozhodla odejít z EU. Já si dokážu představit, že by zůstala zachována zóna volného obchodu, že by probíhal stejně jako dnes,“ domnívá se Mládek.

„Spíš bych mluvil o EU jako o celku, kde jsme se dopracovali už k 84,5 % exportního trhu a jeden ze zájmu vládní politik je zvýšit podíl exportu mimo EU,“ říká Mládek.

Podle něj jde situace bohužel opačným směrem a jako důvody uvádí rozpad trhů na Blízkém východě v posledních pěti až deseti letech. Uvádí jako problém výpadek obchodů se zeměmi, se kterými Česká republika obchodovala – Sýrie, Irák a Lybie. Dále export do Ruska a obchodování s Ukrajinou.

„Vláda se snaží o ekonomickou diplomacii, snažíme se aktivizovat vztahy se zeměmi, které mohou být pro někoho politicky obtížné,“ konstatuje Mládek.


To, že začnete kontrolovat pohyb lidí, nemusí mít žádný přímý dopad na výměnu zboží, protože můžou být kontrolováni jen lidé. Ale samotný fakt, že tam někdo bude vytvářet frontu, vám vyvolá dodatečné ekonomické náklady. Proto děláme maximum, aby byl Schengen udržen.

Situace v Energetickém regulačním úřadu (ERÚ). Co se bude dít po 1. březnu? Zůstane Alena Vitásková v čele úřadu?

„Já nevidím žádný důvod, že by se po 1. březnu mělo něco zvláštního stát. Vždy jsem prosazoval to, že pozice paní Vitáskové je regulována energetickým zákonem,“ říká Mládek.

Podle Mládka došlo k určitému dočasnému nesouladu, který bude vyřešen 1. srpna 2017. Jak uvádí, bude ustanovena pětičlená rada, která povede ERÚ. Vzniklo zde tedy určité přechodné období, kdy je možný dvojí výklad.

„Je to drobná provozní nehoda, která se stala při poměrně komplikovaném schvalování energetického zákona, kdy proto, abych získal podporu, jsem musel ustoupit tomu, že pozice paní Vitáskové je garantována zákonem, že setrvá jako předsedkyně do 31. července 2017. Toto změna při projednávání ve výborech byla promítnuta do energetického zákona, a nebyla bohužel promítnuta do zákona služebního. Přišlo se na to při třetím čtení,“ říká Mládek.


Mohou za to úředníci mého úřadu, že se to nepromítlo všechno. Poslanci dali pozměňovací návrh, a ten jaksi řešil některé věci. A nebylo hned zjištěno, že ten pozměňovací návrh není úplně konzistentní a že tam chybí promítnutí do služebního zákona.

„Je pravda, že paní předsedkyně si svými postoji vyvolala některé protitlaky a někteří poslanci navrhovali, aby skončila ve své funkci již s platností energetického zákona. Nicméně ten kompromis byl, že je ve funkci potvrzená do konce července 2017.“

„Problém, který tu máme, není v tom, že by skončila paní Vitásková pod služebním zákonem. Problém je v tom, že paní Vitásková stojí před soudem a ten soud v dohledné době vynese rozsudek a služební zákon je nastaven tak, že obžalovaný státní úředník je mimo službu. A ona by nemohla složit slib, pokud by byla pod služebním zákonem. A to není vláda, která toto provedla, to je nezávislé soudnictví,“ podotýká Mládek a odmítá, že by tu byla snaha vlády nebo politiků dostat ERÚ pod kontrolu.

Jan Mládek o energetické unii:

„Já to nevidím tak, že buď máme energetickou unii, nebo nemáme. Beru to tak, že Evropská komise vyhlásila cíl energetické unie, která má zajistit obchodování, které by vedlo k nižším cenám, vyšší bezpečnosti a menší závislosti na Rusku a že dělá kroky tímto směrem,“ konstatuje Mládek.

„Země jako Česká republika, které mají alternativní trasy a alternativní zdroje plynu a mají zásobníky, tak nemají zásadní problém v tom, že dvě třetiny plynu jdou z Ruska. Protože Gazprom ví, že tam země má možnost. Kdyby tlačili na cenu nebo na objem dodávek, tak ta země má možnost si plyn koupit někde jinde. V naší situaci fakt, že máme dvě třetiny plynu z Ruska, žádný problém není,“ říká Mládek a uvádí například zdroje z Norska.

Mládek v rozhovoru potvrzuje, že bude kandidovat do Senátu. Rezignoval byste automaticky, pokud byste neuspěl v senátních volbách?

„Kdyby se mi stalo, že bych dostal 48,5 % hlasů, tak nevím, jestli bych to bral jako nedostatek mandátu. Ale pokud by to bylo jen trocha hlasů, tak určitě ano,” odpovídá Mládek.

Znění celého rozhovoru s Michaelem Rozsypalem v pořadu Interview Plus si můžete pustit z audioarchivu.