Jan Macháček: Vlk v rouše beránčím a beránek v masce orangutana
Když vedle sebe postavíme amerického prezidenta Joe Bidena a bývalého prezidenta Donalda Trumpa, není vcelku pochyb o tom, kdo z nich se jeví více jako normální osobnost a kdo jako osobnost hraniční či dokonce vyšinutá.
Joe Biden mluví tiše a málo, možná dokonce působí trochu jako introvert, což je asi dáno trochu i tím, že už mu přeci jen poněkud dochází energie. S tím kontrastuje bombastický a exhibicionistický zjev Donalda Trumpa, jeho afektovaná gesta a narcisistní, egomaniakální osobnost. K tomu gejzíry nevkusu a dosti odpudivé estetiky: pseudoantické sloupy, sloni z mramoru a zlatý záchod.
Čtěte také
Možná jsou ale důležitější politické výsledky. „Zdrženlivý“ Joe Biden už podepsal za pouhých deset dní více exekutivních příkazů či jiných prezidentských dekretů než jakýkoliv prezident v historii. V pondělí už jich bylo čtyřicet. Během kampaně přitom Biden říkal, že tento instrument bude používat výjimečně, protože se nebude přece chovat jako diktátor.
Dokonce i deník The New York Times se vzmužil a svého oblíbeného prezidenta v editorialu za exekutivní smršť pokáral. Soudy mohou příkazy rušit a stejně tak škrtem pera nějaký další prezident. Legislativa se odvolává hůř. Demokraté mají většinu ve sněmovně a v Senátu nejtenčí možnou většinu jednoho hlasu, měli by ale pracovat politicky a hledat konsensus.
Inventura trumpismu
Biden zrušil škrtem ropovod z Kanady i více než 10 tisíc pracovních příležitostí. Přitom ropa z Kanady se spotřebuje stejně, akorát přitom budou tankery objíždět celý kontinent a brázdit oceány, což znamená více emisí a více možných nehod a úniků.
Čtěte také
Další exekutivní příkaz nařizuje americké federální vládě nakupovat pouze zboží vyrobené v USA, respektive takové zboží musí být z 80 procent vyrobeno v USA. Jde o protekcionismus a merkantilismus nejhrubšího zrna, který narušuje dělbu práce a výrobní řetězce v rámci severoamerické zóny volného obchodu. Trumpův transakční přístup k obchodu vedle toho bledne.
Tajným službám Biden nařídil, aby vyšetřovaly pravicový extremismus, jako by ten levicový vůbec neexistoval. Pozastaven byl vývoz zbraní do Saúdské Arábie a s Vladimirem Putinem setrval ve zdvořilostním rozhovoru o jaderném odzbrojení, což vzhledem k uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného nebylo zrovna nejlepší načasování.
Čtěte také
Když se podíváme na Trumpa, tak se jeho politika bude s odstupem stále více jevit jako rozumná a normální. Snížil daň z příjmu korporací, ale pouze na úroveň běžnou v jiných vyspělých zemích. Odboural spoustu regulací a nastartoval ekonomický růst a před rokem začaly růst i mzdy v nižších příjmových segmentech.
Jeho administrativa pomohla uzavřít zásadní mírové smlouvy mezi Izraelem a arabskými státy. Zrušil špatnou dohodu s Íránem a správně pochopil, že Čína je do budoucna hlavním vyzyvatelem Ameriky. Kdyby nic jiného, nepřivedl Ameriku do žádné války, což je v dějinách prezidentství spíše výjimka.
Inventuru trumpismu měl ale udělat především Trump sám, který v závěru svého prezidentství udělal obrovskou chybu: místo ochrany svého politického dědictví dal přednost výlevům své ublíženosti. Potvrdilo se, že sám je svým největším nepřítelem a volby prohrál už při první televizní předvolební debatě, kde vsadil na to, že všechno přehuláká a přeřve.
Hlavní lekce z éry trumpismu ale je, že i nesympatický, hrubý a neurvalý člověk může mít v politice dobré výsledky.
Autor je komentátor Lidových novin a ředitel Institutu pro politiku a společnost (spjatého s hnutím ANO)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
