Jan Macháček: Německo všechny válcuje
Je podobnost uprchlické krize s krizí eurozóny a s krizí evropské energetiky jenom náhodná? Zdá se, že Německo si v rámci EU prostě dělá, co chce, a bez konzultace s partnery všechny ostatní jen válcuje.
Vezměme si eurozónu. V kolébce společné měny jí bylo určeno, že má stát na pravidlech a jejich přísném dodržování. Mělo se za to, že společná měna může fungovat i bez společných daní a dluhopisů, právě proto, že budou dodržována pravidla.
Bylo to přitom Německo, kdo vůbec poprvé porušil Pakt stability a růstu a bylo to Německo, kdo porušil zásadu, že státům v problémech se v rámci eurozóny nepomáhá, a kdo prosadil pomoc Řecku, resp. převlečenou pomoc vlastním bankám.
Finanční trhy potom začaly logicky tzv. testovat, komu se ještě pomůže a komu nikoliv. Tím po roce 2009 vypuklo naplano to, čemu jsme si zvykli říkat krize eurozóny.
Je to ale Německo, kdo odmítá snížit nominální výši řeckého dluhu jeho odpisem, i když každý ekonom dnes ví, že ty dluhy prostě splatitelné nejsou.
Byli to Němci, kdo jednostranně a velmi emotivně rozhodli o vypnutí svých jaderných zdrojů, čímž způsobili smrt trhu s emisními povolenkami. A trh s emisními povolenkami – to měla být svého času výkladní skříň společné evropské energetické politiky.
Před pár dny Němci rozhodli o rozšíření plynovodu NordStream bez konzultace s kýmkoli, což jde zase proti politice Bruselu.
Oficiální politikou EU přitom bylo omezení závislosti na Rusku a důraz na diversifikaci energetických zdrojů. Bylo to i zájmem středoevropských zemí.
Rozšíření plynovodu Nordstream jde přitom proti tomu, co se snaží v EU prosazovat aktivní slovenský komisař Maroš Šefčovič.
Co se uprchlíků týče, tak je dobré připomenout, že Angela Merkelová nejprve vyhlásila, že multikulturalismus zemřel.
Před týdnem vyhlásili Němci celonárodní vlnu solidarity, a místo dodržování pravidel zdůraznili potřebu flexibility, a pak najednou zase zavedou hraniční kontroly a žádají vrátit pravidla zpátky do krabičky, protože je třeba znovu zavést pořádek.
Jeden rozdíl tu je. Společné evropské dluhopisy, sdílení dluhů, společné pojištění vkladů – to je pro Němce naprosté tabu, zde žádná vzájemnost a solidarita neplatí a nikdy platit nesmí.
Ale povinné sdílení uprchlíků skrze kvóty, to tabu není, to je najednou rozkaz, to je solidarita, kterou musí každý dodržovat.
Co je na tom všem stejné? Že si Němci dělají, co chtějí. Jednou je to flexibilita, pak je to zase pořádek, pak zase nepořádek, jak je jim zrovna libo. A ostatní se musí podřídit.
Autor je komentátorem Lidových novin a předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
