Jan Klesla: Ze země na Měsíc. A snad ještě mnohem dál

23. duben 2019

Nedávno se otevřela nová kapitola v dějinách dobývání vesmíru. Izraelská sonda Beresheet se pokusila přistát na Měsíci.

A i když se to nakonec v poslední kritické chvíli bohužel nepodařilo, celá mise je doslova průlomová.

Ondřej Neff: Jeden velký sen

Černá díra, dosud známá spíše z ilustrací, je objekt, který kolem sebe křiví čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo

Dvě vědecké a technické události mě minulý týden… jak to říct? Zaujaly, to je slabé slovo.

Nejen, že je tak Izrael teprve sedmou zemí, jejíž zařízení obíhalo náš nejbližší a jediný vesmírný satelit a teprve čtvrtou, která se na něm pokusila přistát. Především a hlavně jde od začátku o soukromý podnik, ba přímo pověstný izraelský startup. A tak i úplně první soukromou firmu, která se dostala tak daleko – doslova ze země na Měsíc.

Společnost s názvem SpaceIL založili před necelými osmi lety tři izraelští podnikatelé a sondu pojmenovanou v překladu genesis dali dohromady s pouhými padesáti inženýry a za soukromé peníze.

Hlavním donorem byl v Jižní Africe narozený obchodník Moritz Kahn, který věnoval polovinu z potřebných sto milionů dolarů. Navíc SpaceIL uspěl v soutěži Lunar Xprize, kterou dotuje Google a organizuje známý futurolog Peter Diamandis.

Užitečné závody o vesmír

Jejich cílem není nic menšího, než podporovat právě takové „moonshoty“, neboli doslova cesty na měsíc. Anglické slovo jsou v přeneseném významu nejen cesty do kosmu, ale průlomy jakým byl program Apollo.

Týden očima Petra Schwarze: Manažeři, hedvábí a černé díry

Vědci zveřejnili první snímek černé díry

Ministr Ťok a ministryně Nováková končí v Babišově vládním kabinetu.

A právě éra, kdy byly vesmírné cesty převážně v rukou státních agentur, ať už sovětské, americké, evropské, čínské či jiné velké země teď dost možná končí. A třeba  NASA, na kterou teď ve velkém tlačí Donald Trump a zkracuje jí termíny, aby se na Měsíc zase – a tentokrát permanentně – vrátila, nemusí být nakonec první. Nebo určitě ne poslední.

Sondu Beresheet až skoro na dosah měsíčního povrchu vynesla raketa Falcon firmy SpaceX vizionáře a podnikatele Elona Muska. A další internetoví magnáti mají ještě mnohem větší plány. Ve velkém do průzkumu vesmíru investoval Paul Allen, nedávno zesnulý spoluzakladatel Microsoftu.

Nejbohatší už planety Jeff Bezos, zakladatel Amazonu a vesmírné společnosti Blue Origin, plánuje propojit své podnikání a obsadit byznys s družicemi. Musk slavně slibuje cestu na Mars a další se poohlížejí po asteroidech a cestování dalekým vesmírem.

První ženský tým do otevřeného vesmíru nevystoupí, není dost skafandrů velikosti M

Američtí astronauti Anne McClain a Nick Hague vyměňují baterie na plášti Mezinárodní vesmírné stanice

Čistě dámský tým, který byl na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) připraven v pátek vystoupit do otevřeného vesmíru, si na svou příležitost musí ještě počkat.

Zní to jako vystřižené ze sci-fi filmů, někdo může kroutit hlavou, že se superboháči prostě nudí. Ale závody o vesmír byly jedním z nejužitečnějších a ostatně i ve výsledku nejprofitabilnějších počinů v historii a posunuly nás o notný kus dál. Pokud se do něj tedy pustí byznysmeni z křemíkového údolí s pověstnou podnikatelskou vervou namísto prodeje pohyblivých obrázků a reklamy, může to být velký  úspěch.

Vesmírné cesty jsou ostatně také asi jediná věc, která všechny znesvářené národy na planetě dokázala na chvíli spojit. A to i přes nezbytný vojenský výzkum v pozadí, který by teď mohly nahradit soukromé miliardy.

Možná nové civilní vesmírné úspěchy inspirují děti ke studiu techniky, možná budeme mít zase větší cíl, než sdílet obrázek oběda kamarádům na sociální síti a možná se konečně zase posuneme o nějaký kus dál. Už by bylo na čase – za pouhý čtvrt rok to už bude rovné půlstoletí, kdy Armstrong ohlásil, že orel přistál.

autor: Jan Klesla
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.