Jan Jůn: Zastaví Britové proud pašeráckých člunů s ilegálními imigranty?
Podaří se Britům zastavit vzrůstající příliv ilegálních imigrantů připlouvajících přes kanál La Manche na gumových člunech pašeráckých gangů? Jejich rychle narůstající počty zpochybňují sliby brexitářů, že odchod z Evropské unie imigraci zastaví.
Letos už takto po překonání třiceti kilometrů z Francie či Belgie dorazilo na britské pobřeží téměř devět tisíc ilegálních přistěhovalců včetně více než pěti stovek samotných dětí.
Proto se oficiálně očekává, že letošní počet „ilegálů“ stoupne až na 22 tisíc. Tedy třikrát více než loni – včetně pár tisíc pašovaných kamiony mezinárodní přepravy.
Čtěte také
Naznačuje to skutečnost, že rychlé čluny pohraničníků během července vylovily či zajistily celkem 220 člunů imigrantů. Nikdo však neví, kolik z nich po zaplacení mezi dvěma až pěti tisíci eur za osobu mezinárodním pašeráckým gangům cestou utonulo.
Na britských plážích je čeká zadržení pohraniční stráží a odvoz autobusy do přeplněných registračních a pobytových center. Tento týden byli imigranti kvůli návalu dokonce registrováni v Doveru na veřejném parkovišti.
Británie trpí nedostatkem pracovních sil
Po testech kvůli koronaviru, vydání dokumentů (neboť většina žádné nemá) a registraci žádostí o azyl je většina odmítnuta a „ekonomičtí migranti“ odsouzeni k deportacím. Nejvíce jich prý nyní přichází z Íránu, Iráku a afrických zemí.
Čtěte také
Britské pobřežní hlídky mají prý pouze tři větší rychlé čluny, a tak se snaží spolupracovat s francouzskými kolegy. Británie letos zaplatí Francouzům 54 milionů liber – dvakrát více než loni – za znemožňování vyplutí a vracení na francouzské polovině průlivu. To sice nedostačuje, ale věznění ilegálních imigrantů, podle návrhu zákona ministryně vnitra Priti Patelové, by prý stálo 400 milionů liber ročně.
Podle mezinárodních norem mají azylanti žádat v první demokratické zemi, tedy například Iráčané či Íránci v Turecku (kde už pobývá 3,5 milionu Syřanů), ale většina míří do Británie. Přitom premiér Boris Johnson sliboval, že brexit zastaví nevítanou imigraci, přes humanitární vstřícnost Britů k uprchlíkům.
Čtěte také
Ministryně Patelová je obviňována, že nenalezla řešení. Paradoxem však je, že Británie po odchodu Východoevropanů po brexitu trpí nedostatkem pracovních sil a některé práce prostě Britové nechtějí vykonávat.
Nahrazují je, kromě ilegálů, převážně imigranti přijíždějící nastálo kvůli sjednocení rodin z Indie, Pákistánu a Bangladéše. Tvoří už deset procent britského obyvatelstva a zastávají důležité funkce včetně lékařů, právníků, učitelů, radních, poslanců a novinářů.
Situace se začíná vyhrocovat. Britové, čekající na komunální byty a přihlašující děti do nejpopulárnějších škol, leckdy tvrdí, že je imigranti odsunují ve frontách. Zahlcují prý zdravotnictví už vymýcenými chorobami, vytvářejí ghetta a nechtějí být součástí většinové kulturní a jazykové pospolitosti.
Někteří teoretikové tvrdí, že současná imigrace je paralelou stěhování národů po úpadku římského impéria. Příliv ilegálních imigrantů do Británie i do celé Evropy bude zjevně dál narůstat, pokud bohatý svět nepozvedne jejich chudé země, aby nemuseli odcházet. Jak to tedy dnes vypadá, zastavit ty čluny bude téměř nemožné.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
