Jan Jůn: Ustoupí Západ ruskému nátlaku ohledně Sýrie?
Včerejší dohody britského ministra zahraničí Williama Haguea s americkým resortním kolegou Johnem Kerrym po jednání v Londýně už jakoby nebyly tak důležité, jak vypadaly během následné tiskové konference. Hague tam řekl novinářům, že v Sýrii nemůže dojít k politickému vyřešení situace, jestliže je Assadovu režimu dovoleno vyhladit umírněnou opozici a že jednal s Kerrym o způsobech jak pro ni koordinovat pomoc.
Zdůraznil, že obě strany podporují i nadále závěry mírové konference „Ženeva 2“, že by měla být vytvořena prozatimní vláda, která by zemi dovedla k volbám. Kromě toho pak Hague vyjmenoval ještě pomoc zmobilizovat silnou mezinárodní odezvu na použití chemických zbraní, neb to nesmí zůstat nepotrestáno a pomoc řešit zoufalou humanitární situaci.
Kerry pak mezi jiným zdůraznil, že demokracie nesmí být odrazeny od patřičně silné reakce, neboť, cituji: „Riziko pramenící z nečinnosti je větší, než riziko pramenící z akce,“ ale pak na otázku zda něco může útok zastavit, dodal unaveně a jako dovětek, že Assad by mohl odevzdat pod mezinárodní správu všechny chemické zbraně do posledního kousku během příštího týdne. Jak řekl, cituji: „Odevzdat to. Všechno. Bezodkladně a povolit plnou a kompletní inventuru. On se k tomu ale nemá a ono to zjevně ani nejde udělat.“
Tolik John Kerry v Londýně a Moskva okamžitě adoptovala jeho uřeknutí jako vlastní plnohodnotnou mírovou iniciativu, o čemž více jinde. Za zajímavý návrh to pak označili prezident Obama i britský premiér Cameron, i když oba shodně varovali, že není možné dovolit, aby se z toho stala brzdící taktika nynějšího tlaku na Assadův režim a pokus o odvrácení pozornosti. Pozoruhodně rychle se dnes po Moskvě (a přirozeném „Ano!“ z Damašku) ozvala Francie, že vypracovala stejný návrh pro Radu bezpečnosti. Britští experti a média spekulují, zda to Kerry vůbec myslel vážně a dodávají, že to Obamovi nepomůže přesvědčit kongres ke schválení tvrdé linie a že je to od Kerryho vlastní gól, umožňující Moskvě kýžený tah v boji za její vazalský středomořský stát.
Ano, nyní by mohlo následovat pokoření prezidenta Obamy kongresem, měsíce zdržování s vysláním inspektorů OSN a nejistota, zda si proradný režim nějaký ten skládek sarinu neponechá v záloze. Skutečnost, že televize al-Džazíra včera odvysílala záběry, jak íránští důstojníci komandují syrské vojáky a kdo tedy v Sýrii a v regionu ještě rozhoduje, už ani experti neregistrují. Pokud by se navíc celý relativně blahobytný a tedy poněkud appeasementem nasáklý demokratický Západ upsal, že nebude ani pomáhat povstalcům, mohlo by jednou být velice zle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
