Jan Jůn: Růst v eurozóně znovu oslabil

Signálem existence problémů v eurozóně bylo před týdnem snížení ratingu Francie agenturou Standard and Poor, která se v komentáři tvrdě vyjádřila o „fantasmagorickém“ řízení ekonomiky levicově-populistickou vládou prezidenta Hollanda, „která to zavinila“, neboť se zatím neodhodlala ke snižování deficitu rozpočtu veřejných financí, nyní překračujícího už 4 procenta hrubého domácího produktu země.

Za situace, kdy jen v září poklesla francouzská ekonomika o půl procenta a ve třetím čtvrtletí v ročním srovnání ještě o desetinu procenta víc, nemá ovšem země příliš na vybranou co do jiných kroků, jako například mírné devalvace měny a podobně, neb o tom rozhoduje Centrální evropská banka ve Frankfurtu, která ovšem minulý týden snížila úrokovou míru na rekordně nízkých 0,25 procenta. Jak si všiml britský deník The Times, na rozdíl od Británie se zdaněním v průměru na 39ti procentech, dosahuje ovšem francouzské zdanění 46ti procent HDP, což údajně snižuje hospodářskou iniciativu a export země poklesl o 1,5 procenta za čtvrtletí.

Ze tří zemí eurozóny, tedy Německa, Francie a Itálie, jejichž kombinovaný hrubý domácí produkt tvoří dvě třetiny HDP celé eurozóny, hlásil Eurostat další pokles hospodářství v Itálii, tedy o desetinu procenta za čtvrtletí a o téměř dvě procenta ročně a jen Německo vykázalo ve třetím čtvrtletí růst o 1,3 procenta, což je ovšem pokles oproti druhému čtvrtletí, kdy vzrostl až o 2,9 procenta ročně. Ani nadějné výsledky slabého oživení ve Španělsku, poprve po letech růstem o 0,1 procenta a v Portugalsku o 0,2 procenta, i když to je méně než jeho růst o 1,1 procenta ve čtvrtletí druhém, nedokázaly rozptýlit chmury.

Celá eurozóna totiž vykázala čtvrtletní růst o pouhou desetinu procenta, tedy čtyři desetiny procenta ročně, po lepším výsledku, totiž 1,2 procenta ročně ve čtvrtletí druhém. Poté, co její ekonomika po šest čtvrtletí jen klesala, to možná není tak zlé, ale s eurozónou provázané Česko rozhodně s poklesem ve třetím čtvrtletí není samo. Německý růst je sice vítanou posilou, ale jak tvrdí Američané, může to být právě na úkor jiných zemí, neboť německý přebytek platební bilance už dosahuje 46 miliard eur. Z desítky zemí mimo eurozónu si naopak vede dobře Británie, která rostla tempem 0,8 procenta za třetí čtvrtletí, což činí už 1,5 procenta v ročním srovnání a s podobnými čísly i například Polsko. Že by to šlo mimo eurozónu lépe?